Očkování proti žloutence: ochrání opravdu každého?

V dnešní době je dostupná vakcinace jak proti virové hepatitidě A, tak i proti typu B. Bohužel co se týká ochrany před žloutenkou C, jsou vědci stále bezmocní. Podařilo se jim ale díky očkování zvítězit nad prvními dvěma typy hepatitid zcela bez výjimek?

V dnešní době je dostupná vakcinace jak proti virové hepatitidě A, tak i proti typu B. Bohužel co se týká ochrany před žloutenkou C, jsou vědci stále bezmocní. Podařilo se jim ale díky očkování zvítězit nad prvními dvěma typy hepatitid zcela bez výjimek? 

Bezpečnost nade vše

Bohužel žádná vakcína nikdy není stoprocentní a žádná se nevyhne nežádoucím účinkům. Avšak obě výše zmiňované vakcíny jsou považovány za velmi efektivní a zároveň nadmíru bezpečné.

„Áčko“ jen pro někoho 

Před šířením žloutenky typu A mohou pomoci ochránit populaci v západní civilizaci běžné kroky:

• dostatečná zásoba nezávadné pitné vody,
• zavedení bezpečné kanalizace,
• osobní hygiena – především pravidelné mytí rukou.

Očkování proti tomuto typu je doporučováno pouze pro skupiny lidí ve vyšším riziku, jako jsou například cestovatelé či lidé s jaterním onemocněním. Po první očkovací dávce se dostatečné množství protilátek vytvoří téměř u 100 % populace, a to po 1 měsíci. Osm let po obdržení dvou či více dávek byly protilátky přítomny u 99–100 % jedinců.

Co se může objevit

Nežádoucí příznaky se po očkování mohou objevit, avšak ty závažné, jako je například alergická reakce, jsou velmi vzácné. Mezi častější a zároveň méně nepříjemné vedlejší účinky patří:

• bolest v místě vpichu,
• bolesti hlavy,
• snížená chuť k jídlu,
• únava.

„Béčko“ poraženo 

• V případě této hepatitidy je doporučeno tří- až čtyřdávkové očkovací schéma.
• Světová zdravotnická organizace radí očkovat každé narozené dítě, a to co nejdříve po narození.
• Po dokončené vakcinaci se dostatečné množství protilátek formuje u více než 95 % lidí. 
• Od roku 1982 byla celosvětově naočkována přes 1 miliarda dávek.
• V mnoha zemích, kde bylo 8 až 15 % dětí chronicky infikováno hepatitidou B, snížila vakcinace výskyt chronické žloutenky pod 1 % mezi oočkovanými dětmi. 

I u této vakcíny mohou přijít nežádoucí účinky, nejčastější jde o výskyt bolesti v místě vpichu. Od roku 1982 však bylo jen ve Spojených státech oočkováno přes 100 milionů lidí bez jediného záznamu o závažném vedlejším účinku.

Experti usuzují, že účinek obou vakcín po dokončeném očkovacím schématu by mohl přetrvat 20 až 30 let a možná i celoživotně. Jejich skutečnou účinnost tak ukáže teprve čas.

(boba)

Zdroje:
www.who.int
children.webmd.com

Čtěte také

Kofein jako lék pro játra

Enzym může vysvětlit přeměnu jater v tukovou tkáň virem žloutenky C

Světový den proti žloutenkám: riziko infekce je na každém kroku

Zrychlené očkování proti žloutence B nemusí chránit dostatečně

Žloutenka a HIV přispívají k častějším zlomeninám krčku

Virová hepatitida nezná sezónu, nákaza hrozí v létě i v zimě