Hepatitidu C mám zřejmě od narození, jako předčasně narozený jsem před rokem 1990 dostal dvě transfuze a jedna z nich asi byla infikovaná.
Druhá možnost, kdy jsem to mohl "chytit", byla někdy kolem patnácti let, kdy jsem z ničeho nic začal mít teploty a neustálou strašnou žízeň, vypil jsem třeba 10 litrů vody denně a pořád jsem měl hrozné sucho v krku. Po pár dnech to odeznělo, ale dost často se to vracelo, postupně s nižší frekvencí a ne v tak hrozné podobě. Každopádně nepamatuju se, že bych se někde píchl nebo pořezal, drogy mě nikdy ani nenapadlo zkusit, takže která varianta je ta správná už se už nikdy nedozvím.
Tyhle "záchvaty žízně" (ovšem mnohem lehčí) spojené se slabými chřipkovými příznaky jsem míval cca co 3 měsíce dalších 15 let. Už to nebylo tak hrozné a domníval jsem se, že tak moje tělo prostě reaguje ne počínající nachlazení (většinou se mně potom spustila rýma), tak jsem to nijak neřešil.
Po těch 15 letech mě manželka donutila jít s tím k doktorovi, začaly lítat krevní testy, načež mně můj tehdejší internista naprosto hulvátským způsobem sdělil, že mám "céčko", což neopomenul korunovat výrokem "bojte se, a hodně" a poučením, že "to můžete mít už klidně rakovinu jater".
Byl jsem z toho hodně špatnej a měl jsem strašnej strach, ale rozhodně jsem se nemínil vzdávat (a nemíním). Ale bylo to těžký. Dodneška si pamatuju cestu od doktora, kdy jsem v autě z plných plic řval "ty kurvo zasraná, já se ti nedám!!!" a u toho mně tekly slzy jak hrachy...
Naštěstí mě napadlo "na slepo" zavolat na infekční kliniku do FN Brno, kde jsem se dostal k panu profesoru Husovi. To je naprosto noblesní člověk, který je nejen odborníkem na svém místě, ale navíc se vyznačuje skvělým lidským přístupem. Zjistil mně, že byť mám nemoc už dlouho, tak játra se tváří být v naprostém pořádku. Po cca 2 letém zdržení (z mé strany) zahájil pan profesor léčbu interferonem a ribavirinem.
Začátek byl hodně těžký, po první injekci jsem měl kolem 39°C horečky a záda mě bolela tak, že jsem skoro nemohl spát. Taky jsem si připadal, jako by mně někdo "vymazal" fyzičku. Byl jsem zvyklý pravidelně cvičit, jezdil jsem do práce každý den na kole, při vyběhnutí do 4. patra jsem se ani nezadýchal... Po začátku léčby to bylo, jak když někdo otočí vypínačem - v práci jsem vyšel jedno patro a byl jsem zadýchaný několik minut, když jsem ty schody zkusil vyběhnout, tak mně bylo dalšího půl dne zle... Po čase to trochu odeznělo, zkusil jsem zase občas jezdit na kole, ale bylo to dost zlé - místo 15 minut jsem najednou jezdil skoro 30, ze začátku jsem se po větší námaze několikrát málem pozvracel. Raději jsem to nelámal přes koleno.
Teď už jsem skoro na konci, teplotu už nemívám, zle mně taky není. Fyzička se na jednu stranu zlepšila o menší okamžité účinky léků, ale celkově šla dost dolů. Taky se mně poslední dobou dělají boláky v puse, mám neustále suché a rozpraskané ruce a dokonce jsem málem přišel o oko.
Jinak léčba šla u mě pomalu, negativní jsem byl až po půl roce. Teď mně zbývají poslední dva měsíce a už se nemůžu dočkat, až to celé skončí. Snad zůstanu negativní i dál a celá ta sranda bude mít nějaký efekt...
13.4.2013 (Barbora)
Ahoj , už jsem semka psala cirka před 3 měsícema... lidi nezoufejte , všechno jde když se chce , je to hlavně o psychice člověka , hlavně nemyslet na tu lečbu a jde to , moje zkušennost , už po 4 týdnech jsem byla negativní a doufám že to tak pujde dál :)) všem přeju pevný nervy :)
11.4.2013 (H.J.)
Tak mi ve 43 letech zjistili žloutenku C, pořád jsem měla zvýšené jaterní testy, ale nikde nikdo nic nenašel, až na infekci na Bulovce mně doktorka Moravcová vyšetřila a zjistila žloutenku C. Nabídly mi léčbu, teď si píchám už víc jak 3 měsíce interferon a jím k tomu prášky. Vypadá to, že se asi vyléčím. Už aby to bylo, ale mám strach aby to dobře dopadlo!!!
3.4.2013 (Ema)
Ahojky všem..Skoro před rokem a pul,když jsem zjistila ,že jsem nakazena cečkem,tak jsem měla strašný strach co bude dál atd..Zacatek lecby nebyl vubec jednoduchý porad jsem byla unavena,teploty,zvracení ,ztrata vlasu atd..hruza..No a ted mi už zbývá posledni injekce..Nebylo to jednoduchý,ale v podstate to uteklo a ted uz musim jen doufat ,ze to vše melo smysl...Vsem drzim palce!!!!
28.2.2013 (Aniette)
I tohle téma probíráme na stránkách komunity VZP - www.komunita111.cz nebo www.trijednicky.cz
Najdete zde spoustu tipů, rad či rozhovorů s odborníky.
22.2.2013 (danca)
Ahoj všem, byla jsem patnáct let dárcem krve, naposledy jsem byla na odběru loni 22.6. 2012 a bylo vše v pořádku.V srpnu jsem najednou otekla, osypala se po celém těle a zjistili mi hepatitidu C. Vůbec netuším, kde jsem k tomu mohla přijít,ale to už se nedopátrám.Teď mám na každý den pět prášků a v pátek injekci.Mám půlku léčby za sebou,zatím jsem to snášela docela dobře, ale manžel se chce rozvádět a já propadám depresím, znovu jsem se osypala, vlasy mi mizí po hromadách a tak nevím, jestli to mám z léků, nebo ze stresu.Píšu to a brečim, ale doufám, že to přejde a zase bude lépe.Držím palce všem spolubojovníkům.
2.2.2013 (kubula)
Jak tady pasl TICO něco o falešné reaktivitě, tak mně nejspíš chybně stanovili přítomnost protilátek na hepatitidu C při darování krve. Dostal jsem dopis: vzorek byl odeslán do referenční laboratoře na Zbraslavi. Když jsem se informoval na transfusní stanici co a jak, zjistil jsem, že až za 3 měsíce mohu na další odebrání vzorku... obvoďačka mi nabrala ko a jaterní testy, z čehož nejsem o moc chytřejší. Existuje nějakej spolehlivej test který by mě zbavil celibátu a obav abych náhodou někoho nenakazil?
27.1.2013 (Barbora)
Ahojky, před rokem a půl mi zjistili při náhodných odběrech hepatitidu typu C, vprvu jsem vůbec nevěděla o co jde a bála se co dál ,potom následovali poradny u lekaře... nejvíce mě sere, že když jsem se lečila se zavislostí na pervitinu v červenáku tak jsem byla čistá a potom když už jsem byla s drog venku tak jsem to někde chytla, vůbec nevím kde :(.Tedka jsem podstoupila prvním týdnem léčbu, beru jednou týdně inteferon a 6 prášku ribavirinu denně, zatím je to celkem v pohodě až na ty moje nálady a neustálé bolesti hlavy.nejhorší je že mám před sebou celej rok .... snad to zvládnu , muj syn je proto moje motivace , že se musím uzdravit.všem co mají tentýž problém přeju hodně štěstí v lečbě. ahoj
30.12.2012 (Marek)
Dobry den byl sem zavisli na pervitinu a zjistil sem ze sem nemocny zloutenkou typu C genotip 1 Zacal sem se lecit v inteferonem a studijni prasky dene tedy 9 prasku a jednou za tyden inteferon bylo to slozite na psychiku ale da se to zvladnout zdravi za to stoji kazdy zvlada jinak zalezi jak se k tomu jak postavi je to fakt slozite vedlejsi ucinky urcite byli nechut k jidlu, stres,nervy boleti kloubu,zimnice ,navali tepla ..musel sem byt prvni ctyri mesice na neschopence protoze sem si neumel predstavit bejt v praci ...nebudu to rozvadet dale ale chci jen rict ze clovek co se nakazil ma porad sanci se vylecit
26.8.2012 (Kačína)
Ahoj,brala jsem drogy,muj bratr taky,ae byl cisty,daroval ob tyden krevni plazmu.verila jsem ze je tedy cistej.tenkrat jsem si po nem dala drogu-stejnou jehlou.vdyt je preci zdrav,ma to cerny na bilim.OMYL!kdyz sel totiz jako obvykle davat plazmu,rekly mu ze je pozitivni.a ja tim padem taky.njn,ma chyba,nedavam mu to za vinu.jen nechapu,ze to takhle muze fungovat?zloutenka tipu c ma nejakou inkubacni dobu,muj bratr ji musel mit uz dyl,ae presto mu plazmu nevedomky braly!jaky muze byt vysledek ?nechci ani domyslet. . . Malem jsem umrela s toho ze to-ji mam. . Byl to strasny pocit bezmoci,ve sprse jsem se drhla dratenkou,za ucelem to ze sebe smejt-vsugesce.jasne ze to nebylo mozny.uz mam po lecbe,tech 6.mesicu bylo sice tezkych,ale stalo to za to,je vam sice blbe a pod,ale je to DRUHA SANCE! ! ! Preju vsem jen zdravícko a sílu:-*
Vítězím nad hepatitidou C
Centra léčby
Hledáte pomoc?
Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.
