Pacienti s hepatitidou C, kteří se nakazili při užívání injekčních drog, mají větší šanci na dosažení trvalé virologické odpovědi na léčbu pegINF a ribavirinem
Riziko absence odpovědi na léčbu virové hepatitidy C (VHC) pegylovaným interferonem (pegINF) a ribavirinem nebo relapsu onemocnění souvisí s virovou náloží při zahájení léčby, genotypem viru, stupněm histopatologických změn jaterní tkáně, ale také s cestou infekce. Riziko je vyšší u osob, které se VHC nakazily při transfuzi nebo dialýze v porovnání s nákazou při injekčním užívání drog.
Tyto výsledky přinesla nedávno publikovaná studie zahrnující 121 pacientů s chronickou infekcí virem hepatitidy C. Léčba standardní dvojkombinací probíhala 24 týdnů u pacientů s genotypem viru 2 a 3 a 48 týdnů u pacientů s genotypy 1 a 4. Žádný z pacientů s genotypem 1 nedosáhl odpovědi na léčbu. Ve skupinách bez odpovědi na léčbu a s relapsem bylo vysoké zastoupení pacientů s vysokým počtem kopií viru, s pokročilou jaterní fibrózou a osob, které se nakazily při krevní transfuzi nebo dialýze. Naopak pacienti, kteří se VHC nakazili při intravenózním užívání drog, tvořili vysoké procento osob ve skupině s trvalou virologickou odpovědí na léčbu.
Tato studie naznačuje možné faktory selekce pacientů pro léčbu VHC dvojkombinací pegINF a ribavirinem.
(zza)
Zdroj: Vukovič V. R., Baskič D., Mijalovič Z., et al Association between risk factors, basal viral load, virus genotype and the degree of liver fibrosis with the response to the therapy in patients with chronic hepatitis C virus infection. Vojnosanit Pregl. 2015 Jun; 72 (6): 505–509.
