Léčba boceprevirem v kombinaci s pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů s chronickou HCV – genotyp 1
V současné době je za standard léčby chronické HCV považována léčba pegylovaným interferonem a ribavirinem, která však bývá spojována s řadou nežádoucích účinků.
V současné době je za standard léčby chronické virové hepatitidy typu C (HCV) považována léčba pegylovaným interferonem a ribavirinem, která však bývá spojována s řadou nežádoucích účinků a přes 50% trvání léčby není dosaženo setrvalé virové odpovědi. Z tohoto důvodu se stal předmětem intenzivního výzkumu orální preparát – inhibitor HCV NS3 proteázy boceprevir, který má za cíl ovlivňovat přímo různá stadia životního cyklu HCV. Závěry druhé fáze rozsáhlé studie HCV SPRINT, která se zabývala účinností a efektivitou bocepreviru, byly prezentovány na konferenci EASL v Kodani v dubnu 2009.
Studie zahrnovala léčbu 595 dosud neléčených pacientů s chronickou HCV genotypu 1 v USA, Kanadě a Evropě. Pacienti měli řadu faktorů spojených se špatnou odpovědí na léčbu interferonem (v 16 % afroamerický původ, v 7 % cirhózu jater, v 56 % genotyp 1a a v 89 % vysokou virovou nálož). Boceprevir byl podáván v dávce 800 mg 3× denně a byl součástí 3 terapeutických režimů, trvajících buď 28, nebo 48 týdnů.
V první části studie byly srovnávány tyto terapeutické režimy se standardní léčbou (pegylovaný interferon 1,5 μg/kg 1× týdně a ribavirin 800–1 400 mg/kg hmotnosti denně) po dobu 48 týdnů. Ve druhé části studie byla po dobu 48týdenní léčby porovnávána kombinace boceprevir, pegylovaný interferon a nízkodávkovaný ribavirin s kombinací boceprevir, pegylovaný interferon a plně dávkovaný ribavirin. Terapeutickým cílem bylo dosažení setrvalé virové odpovědi (SVR) nebo trvale nedetekovatelné hodnoty HCV RNA po 24týdenní léčbě.
Závěry ukázaly, že užití bocepreviru v terapeutických schématech pro 48 týdnů výrazně zvýšilo SVR a prokázalo velmi nízkou incidenci relapsů. Jako velmi účinná se rovněž projevila iniciální terapie pegylovaným interferenonem s ribavirinem po dobu 4 týdnů, ke které byl poté přidán boceprevir na dalších 44 týdnů. Naproti tomu nízkodávkovaný ribavirin s pegylovaným interferonem a boceprevirem nezabránil častým relapsům a prokazoval nižší účinnost. K nejčastějším nežádoucím účinkům léčby boceprevirem patřila anémie, která byla léčena erytropoetinem.
V současné době pokračuje třetí, klinická část studie, jejímž cílem je sestavit individualizovanou léčbu pro pacienty a která se opírá o výsledky RVR kritérií ve 4. týdnu léčby boceprevirem.
(moa)
Zdroj:
P. Kwo, E. Lawitz, J. McCone, and others. HCV SPRINT-1 Final Results: SVR 24 from a Phase 2 Study of Boceprevir Plus PegIntron (Peginterferon Alfa-2b)/Ribavirin in Treatment-Naive Subjects with Genotype-1 Chronic Hepatitis C. 44th Annual Meeting of the European Association for the Study of the Liver (EASL 2009). Copenhagen, Denmark. April 22–26, 2009.
