Co umí prozradit jaterní testy

Jedná se o soubor biochemických vyšetření, která jsou prováděna ze vzorků krve. Výsledky odborníky informují o hladině látek úzce souvisejících právě s jaterní tkání – jinými slovy naznačí aktuální stav tohoto orgánu.

V hlavní roli enzymy a bilirubin 

Při jaterním vyšetření se obvykle kontroluje pět parametrů. Pozoruje se především tzv. sérová aktivita některých jaterních enzymů v krvi a hladina bilirubinu:

• Alaninaminotransferáza (ALT) – jedná se o enzym obsažený v jaterních buňkách. Při jejich poškození se ve zvýšené míře vyplavuje do krve a jeho aktivita v séru je vyšší.
• Aspartátaminotransferáza (AST) – vyskytuje se též v jaterních buňkách a zvýšení aktivity tohoto enzymu podléhá stejným principům jako u ALT. AST je však uložena ve speciálních organelách a pro její vyplavení je nutná vyšší míra poškození jaterní buňky.
• Gamaglutamyltransferáza (GGT) – jde o enzym vázaný na membránách buněk, které vystýlají žlučovody. Jeho větší aktivita tak ukazuje na patologický proces právě v oblasti žlučových cest, kdy dochází k poruše odtoku žluči. Sérová aktivita GGT je také často nad normál při chronickém alkoholismu.
• Alkalická fosfatáza (ALP) – tento enzym se nachází v jaterních buňkách v blízkosti drobných žlučovodů.
• Bilirubin – je odpadní látka metabolismu hemoglobinu (bílkoviny obsažené v červených krvinkách a podílející se na transportu kyslíku). Bilirubin dává žluči nažloutlé zabarvení a jeho zvýšené množství v krvi je podkladem žlutavého zabarvení kůže a očního bělma při žloutence. Jeho hladiny se zvedají při nadměrném rozpadu červených krvinek nebo při poruše jater, která nejsou schopná bilirubin vyloučit do žluči.

Důležitá prověrka 

A k čemu všemu jsou vlastně tyto testy dobré?

1. Pomáhají při diagnostice jaterních onemocnění v případě přítomnosti podezřelých příznaků (např. při žloutence).
2. Je možné za jejich pomoci monitorovat aktivitu a závažnost jaterního onemocnění.
3. Vyšetření může být někdy uděláno pro kontrolu jaterních funkcí po nasazení některých léků, aby se zjistilo, zdali jimi nejsou játra poškozována.
4. Testy jsou často indikovány pro obecný přehled o stavu pacienta, obzvláště při prvním kontaktu s lékařem.

Další možná vyšetření

Játra mohou být zkoumána ještě za pomoci dalších metod, které však nepatří k rutinním a nespadají do užšího názvu jaterních testů. Příkladem mohou být:

• Zjišťování množství albuminu – informuje lékaře o schopnosti jater vytvářet bílkoviny. Jeho snížené hladiny jsou přítomny u některých jaterních onemocnění.
• Testy na srážení krve – játra také tvoří některé faktory nezbytné pro správné srážení krve. Prodloužené hodnoty proto ukazují na možné poškození orgánu.

Přesné hodnoty jednotlivých parametrů se mohou lišit laboratoř od laboratoře, některé jsou závislé na věku či pohlaví. Jiné hodnoty mohou být navíc změněny v důsledku patologického procesu jinde v organismu, jelikož mnohé enzymy (např. ALP) se vyskytují i v jiných buňkách lidského těla. Je proto nezbytné jaterní testy posuzovat vždy individuálně a výsledky propojit s konkrétními potížemi pacienta.

(boba)

Zdroje:
www.patient.co.uk
web.practicus.eu

Čtěte také

Co prozradí jaterní testy?

Léčba žloutenky typu C: nenechte se zaskočit vedlejšími účinky

Proti žloutence typu A se lze očkovat

Rybí tuk játrům postiženým žloutenkou prospívá

Dospívající a hepatitida typu C: hrozbou jsou nejen drogy a sex

Šest tipů, jak udržte játra v kondici