Těhotenství

Ve velmi malém počtu případů (zhruba 2 až 3 procenta) může dojít k přenosu infekce z těhotné matky na dítě. Toto riziko hrozí nejčastěji během porodu, kdy se krev matky smíchá s krví dítěte.

Neznamená to, že nemocná nemůže otěhotnět. Těhotenství samo průběh onemocnění nezhoršuje. Stejně tak nemá choroba za normální situace vliv na průběh těhotenství. Mnoho nakažených žen bez problémů otěhotní, donosí a porodí zdravé dítě. Jak již bylo řečeno, riziko přenosu je relativně malé. Jiná situace nastává v případě, kdy je matka současně nakažena virem HIV. Tehdy se riziko zvyšuje až na téměř 40 procent. Pečlivě zvážit vhodnost těhotenství je nutné i v případě, že již došlo k výraznému poškození jater nemocné. Plánované početí je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

I léčba někdy škodí

Nezanedbatelným problémem jsou vedlejší účinky léků užívaných proti "céčku". Některé z nich mají tzv. teratogenní účinky. Mohou způsobit závažné vrozené vady nebo vyvolat potrat. Ribavirin proto nesmějí používat těhotné ženy. Neměli by ho brát ani muži aktuálně uvažující o založení rodiny. Léčeným se doporučuje používat současně nejméně dvě metody antikoncepce. Nebezpečí přetrvává ještě několik měsíců po ukončení léčby.

Císař, nebo přirozeně?

Samotný porod může probíhat zcela přirozeně. V minulosti se diskutovalo o možnosti snížení rizika nákazy novorozence při porodu císařským řezem. Tato domněnka však nebyla dostatečně potvrzena. Při současné infekci virem HIV však porod přirozenou cestou riziko přenosu infekce zvyšuje.

Vyšetření novorozence

Novorozenci infikovaných matek získávají protilátky přes placentu z organismu matky. Testy užívané ke stanovení infekce tedy u nich vycházejí pozitivně, i když samotní nemocni nejsou. Mateřské protilátky zmizí až po 10 měsících. Zjištění eventuálního přenosu infekce je však důležité pro včasné zahájení léčby. Ke stanovení nákazy se proto užívají PCR testy stanovující přítomnost viru. Nezkreslené vyšetření protilátek lze provést až v jednom roce života.