Žloutenka typu C je závažné onemocnění, které může vést k trvalému poškození jater. Mnoho lidí ani netuší, že tuto chorobu má, protože často nevykazuje žádné příznaky. Včasná léčba však může vést k úplnému uzdravení. Pacienty s touto diagnózou zajímají nejvíce následující informace:

1. Musím podstoupit léčbu?

Podle odborníků se až 25 % nových onemocnění vyléčí spontánně, terapie tedy vůbec není potřeba. U těchto jedinců se tedy nevyvine chronická forma hepatitidy. Pokud trpíte akutním typem „céčka“, pravděpodobně nedostanete žádnou specifickou léčbu. Současná medicína se zaměřuje pouze na chronickou žloutenku typu C.

2. Jaké existují druhy terapie?

Pokud vám byla stanovena diagnóza chronického „céčka“, specialista vám může doporučit léčbu, která se nejčastěji skládá z interferonu a ribavirinu. Trvá 24 až 48 týdnů. Protože však tato terapie mívá nezanedbatelné nežádoucí účinky, je třeba postup nejprve důkladně probrat s lékařem. Ne každý nositel této nemoci z léčby profituje.

3. Jak dlouho budu žít?

Studie uvádějí, že u pacientů s dobrou odpovědí na terapii není střední délka života zkrácena. Pokud tedy budete mít po skončení léčby opakovaně negativní výsledky (tedy nebude u vás přítomen vir), nemusíte mít strach. U osob, které na terapii reagují špatně, však délka žití zkrácena je. Vyjádření ohledně konkrétních údajů jsou velmi opatrná, ale podle některých výzkumů se jedná zhruba o patnáct let. Obecná střední etapa života (naděje na dožití) je v ČR 76 let u mužů a 82 let u žen. Pamatujte však, že do této statistické hodnoty jsou zahrnuty naprosto všechny osoby. Pokud budete o svoje zdraví náležitě pečovat, máte velkou šanci, že váš život bude delší a kvalitnější než u ostatních nemocných.

4. Můžu mít děti?

Ano. A váš potomek bude s velkou pravděpodobností zdravý, pokud se budete řídit pokyny lékařů.

5. Bude nutná transplantace?

V nejzávažnějších případech a v pozdních stadiích chronické hepatitidy může pacient potřebovat transplantaci jater. Toto řešení se používá pouze tehdy, když se již rozvinulo závažné poškození jater, které může vést k jejich selhání. Transplantace znamená, že chirurg operativní cestou odstraní nemocný orgán a nahradí ho zdravým od dárce. Po zákroku je třeba dlouhodobě užívat léky pro potlačení imunity, aby nedošlo k odhojení nových jater a k jejich selhání.

6. Která vyšetření musím podstoupit?

Je vhodné kontrolovat játra z důvodu zvýšené pravděpodobnosti vzniku zhoubného bujení. Pravidelně (každých 6–12 měsíců) se provádí ultrazvukové vyšetření, které za ideálních podmínek zobrazí celý orgán a může případný problém včas odhalit.

7. Co sám pro sebe mohu udělat?

1. Buďte opatrní při užívání léků, některé mohou játra poškozovat. Nikdy neberte žádné preparáty bez vědomí lékaře.
2. Vyhýbejte se alkoholu, může významně zhoršit vaše onemocnění.
3. Snažte se nikoho nenakazit. Nepůjčujte nic z hygienických pomůcek – virus se přenáší krví, je možné se infikovat i použitím holicího strojku.

8. Pomůže nějaká alternativní terapie?

Někteří lidé věří v bylinky. Odborníci jsou ale zajedno, že neexistuje žádná alternativní léčebná metoda s prokázaným účinkem. Na jaterní problémy je občas doporučován ostropestřec mariánský. Jeho dopad na hepatitidu C byl však testován a prokázalo se, že má stejný účinek jako prázdné tobolky bez léčivé látky. To platí bez ohledu na formu, ve které je podáván.

Pacientům, pro které není vhodná léčba, je doporučováno pouze sledování. Jedná se o pravidelné vyšetřování, na základě kterého může lékař navrhnout podpůrnou terapii, jež má zabránit postupu jaterního poškození. Vždy spolupracujte s odborníky a raději nic nepodnikejte na vlastní pěst.

(pez)

Zdroje:
http://www.healthline.com
http://www.hepmag.com
http://www.medscape.com
https://www.czso.cz