Žloutence se v Evropě daří

Přes veškerou osvětu a snahy mnoha lékařů a vědců se hepatitidě stále daří komplikovat mnoha lidem život. Světová zdravotnická organizace (WHO) udává, že nyní žije ve světě asi 350 milionů osob s chronickou hepatitidou B.

Přes veškerou osvětu a snahy mnoha lékařů a vědců se hepatitidě stále daří komplikovat mnoha lidem život. Světová zdravotnická organizace (WHO) udává, že nyní žije ve světě asi 350 milionů osob s chronickou hepatitidou B. Zhruba 120 až 170 milionů lidí, což představuje 2–3 % celosvětové populace, bojuje s chronickou hepatitidou C. A jak konkrétně je na tom Evropa?

Někdy na celý život

Hepatitida neboli žloutenka typu B a C jsou dvě různá onemocnění, přestože jsou obě způsobena viry a postihují lidská játra. Pacienti s chronickou fází nemoci jsou nakažliví pro ostatní – choroba se přenáší krví a sexuálním stykem. Člověk nakažený virem hepatitidy B (HBV) se může uzdravit a získat tak doživotní ochranu před nemocí nebo onemocnění přejde do chronické fáze. Vzácně může HBV způsobit i akutní selhání jater s ohrožením života pacienta. Hepatitida C (HCV) je onemocnění zákeřnější, protože do chronické fáze přechází ve většině případů. Po mnoha letech pak dochází u pacientů k selhání jater nebo se v nich může rozvinout rakovina.

Trocha evropské statistiky

• Nejvyšší výskyt hepatitidy B je v Turecku (v některých východních oblastech země až 70 obyvatel z tisíce), Rumunsku a Itálii.
• Nejméně nakažených žloutenkou typu B žije naopak v Irsku a v Nizozemí (1 z tisíce obyvatel).
• Obecně je vyšší výskyt hepatitidy B v zemích jižní, střední a východní Evropy než v zemích severských a západoevropských.
• Nejvíce případů hepatitidy C je v Itálii, a to především v jižní části země – příčinou je asi rozšíření této choroby v 50. letech minulého století při krevních transfuzích, kdy ještě nebyl virus hepatitidy C znám (objeven byl až v roce 1989).
• Více než dvě třetiny drogově závislých žijících v Evropě, kteří si drogy aplikují do žíly, jsou nakaženi hepatitidou C.
• Nejvíce přistěhovalců nakažených HBV nebo HCV žije v Německu.
• V čele zemí, kde se nejčastěji umírá na rakovinu jater, jsou Bulharsko, Maďarsko, Itálie a Německo.
• Na cirhózu jater umírá nejvíce lidí v Maďarsku a v Rumunsku.
• V některých evropských zemích včetně České republiky se vyšetřují všechny těhotné ženy na hepatitidu B – v případě pozitivního výsledku jsou jejich čerstvě narozené děti očkovány ihned po porodu, aby se minimalizovalo riziko přenosu infekce z matky na dítě.

(vesa)

Zdroj: www.ecdc.europa.eu

Čtěte také

Enzym může vysvětlit přeměnu jater v tukovou tkáň virem žloutenky C

Žloutenka: pokud zvažujete pomoc bylinek, vybírejte opatrně!

Akupunktura: může být viníkem žloutenky?

Léky proti žloutence pomáhají snižovat výskyt rakoviny

Ukázněné chování prodlužuje život i lidem se žloutenkou

Čeká vás biopsie? Není se čeho bát!