Máte žloutenku typu C? Jste pacient jako každý jiný
Ať už člověk trpí jakýmkoli onemocněním, jeho práva jsou zcela stejná jako práva ostatních nemocných. To zaručuje Ústava ČR. Platí to i v případě, že jste nakaženi infekční nemocí.
S infekčními pacienty je třeba jednat trochu jinak než s ostatními, aby nedocházelo k přenosu nákazy. To se však týká pouze zvýšené úrovně hygieny – v ostatních směrech mají právo na zcela stejný přístup jako jiní nemocní. Platí to například i o právu na soukromí. Pro zdravotníky je velice důležité se navzájem informovat o tom, že ošetřovaný pacient trpí nějakou závažnou infekční chorobou. To proto, aby se mohli bránit nákaze a v případě podezření hned podniknout příslušná opatření. Jejich případná infikace je velmi nebezpečná z důvodu možného přenosu na další nemocné. To ale neznamená, že by se o vaší diagnóze směl dozvědět někdo, kdo není součástí zdravotnického personálu. Pokud taková situace nastane, máte právo se proti tomu ohradit.
Pomoc s ohledem na vlastní bezpečí
Stejně tak není infekce hepatitidou typu C důvodem k odmítnutí poskytnutí zdravotní péče. Toto právo má zdravotnický pracovník pouze v situaci, kdy jeho zdraví nebo přímo život jsou ve vážném ohrožení. Takovým případem bude například restaurační bitka více osob, zásah v hořícím objektu nebo u tonoucího v řece, pokud zdravotník neumí plavat. Rozhodně nelze odmítnout poskytnout zdravotní službu z možné obavy nakažení se nemocí, pokud jsou k dispozici ochranné pomůcky.
Možné výjimky
Zdravotnický pracovník může odmítnout poskytnout zdravotní službu v případě, že by to odporovalo jeho svědomí nebo náboženskému vyznání podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona o zdravotních službách. Mezi tyto výhrady patří provádění interrupcí, oblast asistované reprodukce, transfuze, resuscitace, antikoncepce, alternativní medicíny a mnohé další. V tom případě je však povinen informovat svého zaměstnavatele, aby ten mohl zajistit jiného pracovníka pro provedení dané služby.
Naučte se práva pacienta
Dobře si přečtěte následující kodex a vždy trvejte na dodržování svých práv.
- Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
- Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
- Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
- Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
- V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedeny diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.
- Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
- Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen poté, kdy mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.
- Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.
- Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.
- Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
- Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.
Tento seznam práv byl sestaven Ministerstvem zdravotnictví ČR a je závazný pro všechna zdravotnická zařízení, ať už je jejich zřizovatelem kdokoli.
(pez)
Zdroje:
http://www.mpsv.cz
KONEČNÁ, Jana. Právo na neposkytnutí zdravotní služby, odmítnutí péče a ukončení péče. Medicína po promoci. 2015 (1). Dostupné také z:www.tribune.cz
Hodnocení článku
|
Líbí se vám článek?
|
|
Počet hlasů: 2
|
Čtěte také
