Jaterní testy
Na poruchu funkce jater mnohdy upozorní rutinně provedené vyšetření krve. To obvykle odhalí zvýšení hladin jaterních enzymů. Enzymy jsou látky zapojené do chemických reakcí v organismu. Vyskytují se ve všech buňkách. Některé z nich jsou však specifické pouze pro buňky jaterní. Ve všech zdravých játrech probíhá obměna buněk. Staré zanikají, nové vznikají. Přitom dochází k uvolňování enzymů do krve. Každý člověk proto má i za normálních okolností v krvi nízkou hladinu jaterních enzymů. Při poškození jater dochází k masivnímu vyplavení enzymů a zvýšení jejich hladin v krvi.Základním enzymem budícím podezření na zánět jater je alaninaminotransferáza ( ALT). Další enzymy specifické pro játra jsou aspartátaminotransferáza ( AST), gama-glutamyltransferáza ( GMT) a alkalická fosfatáza ( ALP). Se stavem jater bezprostředně souvisí i hladiny bilirubinu, albuminu a cholesterolu Zvýšené hodnoty jaterních testů však ještě nejsou stoprocentní známkou hepatitidy C. Vyžadují další pátrání po příčině.
Testy krevní srážlivosti (koagulace)
O funkcích jater vypovídají i vlastnosti krve. Přítomnost koagulačních faktorů ověřují testy srážlivosti (protrombinový čas).Stanovení protilátek
Ke stanovení koncentrace protilátek v organismu se využívá tzv. ELISA test (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay – enzymová imunoanalýza). Jde o nejdůležitější test při stanovení diagnózy hepatitidy typu C. I přes svou vysokou přesnost však nejsou ELISA testy neomylné. Mohou být zatíženy řadou chyb. Jejich největším nevýhodou je fakt, že jejich prostřednictvím nelze zjistit přítomnost viru v prvních 2 až 3 týdnech od vystavení nákaze. V tomto období se ještě nestihnou protilátky vytvořit, a testy jsou proto ještě negativní.V některých případech mohou dát naopak "falešně pozitivní" výsledek. Takový test vychází pozitivní, i když protilátky nejsou ve skutečnosti v těle přítomny. Falešně pozitivní výsledky mají několik příčin:
- v organismu jsou přítomny protilátky, i když se již tělo viru hepatitidy C zbavilo samovolně (10 procent osob)
- protilátky zůstávají v krvi i po vyléčení infekce
- malé děti mohou získat protilátky přes placentu z organismu matky (tyto protilátky zmizí během několika měsíců po narození, proto se testování na přítomnost HCV provádí až v jednom roce věku)
Pozitivní výsledky je proto nutno dále ověřit citlivějšími testy.
Přítomnost viru
Existují testy, které zjišťují samotný virus hepatitidy C v krvi a játrech. Používají se k potvrzení přítomnosti viru v krvi i k přesnějšímu určení počtu virů přítomných v organismu (viremie). Testy využívají principu tzv. polymerázové řetězové reakce (PCR – Polymerase Chain Reaction).
Další vyšetření
Vyšetření může lékař doplnit některými zobrazovacími metodami. Obvykle se provádí ultrazvuk nebo počítačová tomografie (CT) jater.
Existenci a rozsah poškození jater lze spolehlivě odhalit jedině pomocí jaterní biopsie. Je to druh vyšetření, při kterém lékař pomocí tenké jehly odebere malý kousek jater k mikroskopickému vyšetření (histologickému rozboru). To pak informuje o tom, zda v játrech probíhá zánět, jestli došlo k fibróze nebo zda je již přítomna cirhóza. Biopsie umožňuje objektivně posoudit stav poškození jater. Při případném opakování v budoucnosti dovolí posoudit změny vyvolané postupem onemocnění nebo jeho léčbou.
