Přeskočit navigaci

NK buňky by mohly vysvětlovat HCV rekurenci po transplantaci jater

Studie publikovaná v dubnovém čísle Liver Transplantation ukazuje určité aspekty imunitního systému, které mohou hrát roli v relapsu a progresi HCV po jaterní transplantaci.

NK buňky by mohly vysvětlovat HCV rekurenci po transplantaci jater

Nová studie, publikovaná v dubnovém čísle odborného časopisu Liver Transplantation, ukazuje určité aspekty imunitního systému, které mohou hrát roli v relapsu a progresi hepatitidy C po jaterní transplantaci. Virová hepatitida C je v USA pro tuto transplantaci hlavní indikací. Bohužel relapsy jsou u infekce HCV velice časté a ve 30 % případů se rozvine cirhóza během pěti let i v transplantovaných játrech.

Vědci ještě přesně nevědí, proč pro některé pacienty je transplantace jater méně perspektivní než pro jiné, ale hledají na tuto otázku možné odpovědi. Domnívají se, že důvodem by mohla být reakce imunitního systému, do níž jsou zapojeny NK buňky a jejich receptory podobné receptorům pro imunoglobuliny – KIR (killer cell imunoglobulin-like receptors ), které rozeznávají HLA 1. třídy.

Retrospektivní studie 151 párů jater – od dárců a příjemců

Odborníci zkoumali pomocí jaterních biopsií roli KIR genotypů a jejich HLA ligandů v souvislosti jak s rekurencí, tak s progresí infekce HCV v 1., 3., 5., 7. a 10. roce po transplantaci jater (v letech 1991–2001). Sledovali, v jaké době se hepatitida vrátila, a dále hodnotili stupeň fibrózy a progresi do cirhózy.

Přišli na to, že pravděpodobnost relapsu hepatitidy byla větší, když KIR a HLA-C nebyly u dárce a příjemce ve vzájemné shodě. Také přítomnost genotypu KIR2DL3 u příjemce korelovala s progresí do jaterní cirhózy. Podle autorů předběžné údaje naznačují, že by bylo lepší určit KIR2DL3 pozitivní příjemce s cílem redukovat riziko rozvíjející se fibrózy po jaterní transplantaci.

Výsledky studie – genotyp KIR2DL3 je rizikový

Souhrnně se dá říci, že výsledky prezentované v této studii poukazují na rozdílnost HLA-C alotypů mezi příjemcem a dárcem, která by mohla znamenat právě vyšší riziko relapsu hepatitidy C. To jen dokládá domněnku, že by genotyp KIR2DL3 mohl mít podstatnou úlohu ve vývoji této choroby.

Co výsledky znamenají ve výběru vhodných kandidátů pro transplantaci jater?

Studie dala podnět k tomu, aby se u HCV pozitivních kandidátů na transplantaci jater vzhledem k limitujícímu počtu dostupných orgánů s výše zmíněnými faktory počítalo. Genotyp KIR2DL3 u pacientů s hepatitidou C předznamenává agresivnější průběh HCV relapsu a poškození transplantovaných jater zprostředkované NK buňkami.

(pum)

Zdroj: Liver Transpl 2009(Apr);15(4):357–359.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Ribavirin a peginterferon jako prevence recidiv hepatocelulárního karcinomu u chronické hepatitidy C

Ribavirin a peginterferon jako prevence recidiv hepatocelulárního karcinomu u chronické hepatitidy C

Srovnání 14týdenní a 24týdenní terapie u pacientů s HCV genotypem 2/3

Srovnání 14týdenní a 24týdenní terapie u pacientů s HCV genotypem 2/3

Polyarteritis nodosa asociovaná s hepatitidou C

Polyarteritis nodosa asociovaná s hepatitidou C

Léčba hepatitidy C u HIV pozitivních pacientů

Léčba hepatitidy C u HIV pozitivních pacientů

Ribavirin a jeho postavení při léčbě hepatitidy C

Ribavirin a jeho postavení při léčbě hepatitidy C

Zvládnutí neuropsychiatrických nežádoucích účinků antivirové léčby hepatitidy C umožňuje dosáhnout trvalé virologické odpovědi

Zvládnutí neuropsychiatrických nežádoucích účinků antivirové léčby hepatitidy C umožňuje dosáhnout trvalé virologické odpovědi

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!