Účinnost a snášenlivost terapie pegylovaným interferonem alfa-2b v kombinaci s ribavirinem při léčbě chronické hepatitidy C – výsledky studie PegIntrust
Velké mezinárodní klinické studie provedené v posledních 5 letech vedly k významnému zlepšení dosavadní terapie chronické hepatitidy C.
Stále však není zcela jasné, zda pokrok, který byl zaznamenán v klinických studiích, vede paralelně k podobnému zlepšení i v běžné klinické praxi.
Studie PegIntrust byla belgickou observační studií, která hodnotila dosažení setrvalé virologické odpovědi. Do této studie bylo zařazeno celkem 219 pacientů, kterým byl podáván pegylovaný interferon alfa-2b (v dávce 1,5 µg/kg/týden) a současně také ribavirin (dle hmotnosti v dávce 800–1 200 mg/den) po dobu 48 týdnů. Hlavním předmětem zájmu pak bylo dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) definované jako nedetekovatelná HCV RNA šest měsíců po ukončení léčby.
Nedetekovatelnou HCV RNA mělo na konci léčby celkem 108 pacientů (49,3 %) a 91 pacientů (41,6 %) dosáhlo SVR. Ze 111 pacientů, kteří nedosáhli odpovědi na konci léčby, se u 28 vůbec neobjevila reakce na léčbu a u 21 z nich došlo k virologickému breakthrough (fenoménu průlomu).
Celkem 134 pacientů dosáhlo časné virologické odpovědi (EVR), 88 z těchto pacientů (65,7 %) dosáhlo také SVR. Naproti tomu 82 pacientů (96,5 %) z 85, kteří nedosáhli EVR, nedosáhlo ani SVR. Věk, fibróza a výchozí virové nálože se pak jevily jako důležité prediktory výsledků léčby. Mezi nejčastěji hlášené závažné nežádoucí účinky vedoucí k přerušení léčby patřila anémie (n = 10), příznaky typu únava/astenie/nevolnost (n = 6) a horečka (n = 3).
Výsledná data této belgické studie naznačují, že terapie pegylovaným interferonem alfa-2b s ribavirinem vedla u sledované skupiny pacientů s chronickou hepatitidou C k příznivým léčebným výsledkům.
(mik)
Zdroj: Acta Gastroenterol Belg. 2010 Jan–Mar; 73 (1): 5–11.
