Boceprevir v léčbě chronické hepatitidy C u pacientů po předchozím selhání léčby peginterferonem/ribavirinem
Z klinických studií je známo, že léčba kombinací bocepreviru s peginterferonem/ribavirinem (BOC/PR) vede k signifikantně vyššímu podílu dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) u pacientů s chronickou hepatitidou C genotypu 1 než samostatná léčba dvojkombinací peginterferon/ribavirin. Přidání bocepreviru ke kombinaci peginterferon/ribavirin vede ke zlepšení SVR i u těch pacientů, kteří na předchozí léčbu dvojkombinací PR nereagovali či reagovali špatně anebo po předchozí léčbě zrelabovali.
Z klinických studií je známo, že léčba kombinací bocepreviru s peginterferonem/ribavirinem (BOC/PR) vede k signifikantně vyššímu podílu dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) u pacientů s chronickou hepatitidou C genotypu 1 než samostatná léčba dvojkombinací peginterferon/ribavirin. Přidání bocepreviru ke kombinaci peginterferon/ribavirin vede ke zlepšení SVR i u těch pacientů, kteří na předchozí léčbu dvojkombinací PR nereagovali či reagovali špatně anebo po předchozí léčbě zrelabovali.
V předkládané studii se autoři zaměřili na účinnost kombinace BOC/PR u pacientů po předchozím selhání léčby včetně těch, kteří na léčbu PR neodpověděli vůbec (pokles HCV RNA byl menší než 2-log10).
Pacienti z kontrolních částí studií fáze II/III s boceprevirem, kteří na terapii PR nedosáhli SVR, byli znovu léčeni BOC/PR po dobu až 44 týdnů. Pacienti, kteří se do studie dostali po více než 2 týdnech od konce kontrolní části předchozí studie, dostávali před přidáním bocepreviru po 4 týdny znovu pouze léčbu PR.
Ze 168 zahrnutých pacientů 4 léčbu ukončili již v přípravné fázi PR, zbylých 164 pacientů dostávalo BOC/PR. Počáteční virová nálož byla u 77 % pacientů > 800,000 IU/ml; 62 % mělo HCV genotyp 1a a 10 % mělo cirhózu. Výsledky všech 168 pacientů byly zkoumány pomocí intention-to-treat (ITT) analýzy – SVR dosáhlo 20 (38 %) z 52 pacientů, kteří na předchozí léčbu vůbec neodpověděli, 57 (67 %) z 85 pacientů, kteří měli na předchozí léčbu částečnou odpověď, a 27 (93 %) z 29 pacientů s relapsem po předchozí léčbě PR. S pomocí modifikované ITT analýzy výsledků 164 pacientů byla SVR dosažena ve 41 % ve skupině pacientů s předchozí nulovou odpovědí (20/49), v 67 % ve skupině s předchozí částečnou odpovědí (57/85) a v 96 % ve skupině s relapsem po předchozí léčbě (27/28). SVR dosáhlo 48 % pacientů s poklesem HCV RNA <1-log10 po iniciální léčbě a 76 % těch, u nichž byl pokles HCV RNA po úvodní léčbě > 1-log10 nebo byla hladina HCV RNA v tomto období nedetekovatelná. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly anémie (49 %), slabost (48 %) a porucha vnímání chutí (35 %). Kvůli nežádoucím účinkům nedokončilo studii 8 % pacientů.
Opakovaná léčba peginterferonem/ribavirinem s přidaným boceprevirem zlepšila SVR ve všech podskupinách pacientů, včetně těch s předchozí nulovou opovědí na léčbu peginterferonem/ribavirinem.
(epa)
Zdroj: Vierling J. M., et al. Boceprevir for Chronic HCV Genotype 1 Infection in Patients with Prior Treatment Failure to Peginterferon/Ribavirin, including Prior Null Response. J Hepatol. – publikováno online 19. prosince 2013; doi: 10.1016/j.jhep.2013.12.013
