Přeskočit navigaci

Léčba rekurentní hepatitidy C po transplantaci jater

Rekurence hepatitidy C (HCV) po transplantaci jater je u pacientů s tímto onemocněním velmi častá, což zhoršuje přežití transplantovaných pacientů. Účinná antivirová terapie je proto i po transplantaci nezbytná.

Léčba rekurentní hepatitidy C po transplantaci jater

Rekurence hepatitidy C (HCV) po transplantaci jater je u pacientů s tímto onemocněním velmi častá, což zhoršuje přežití transplantovaných pacientů. Účinná antivirová terapie je proto i po transplantaci nezbytná.

Chronická HCV je v USA a západní Evropě nejčastější příčinou úmrtí na jaterní onemocnění a hlavní indikací k jaterní transplantaci. Jaterní transplantace představuje pro pacienty s pokročilou HCV či hepatocelulárním karcinomem nejlepší terapeutickou alternativu. Bohužel až u 95 % pacientů s HCV se po transplantaci objevuje infekce jaterního transplantátu, což ovlivňuje funkčnost jaterního štěpu a celkové přežití transplantovaných pacientů. Jen velmi zřídka je tato rekurence neprogresivní, vzhledem k imunosupresi po transplantaci jater je u většiny pacientů průběh reinfekce závažný a rychle vede k cirhóze a ztrátě štěpu. Procento pětiletého přežití je u těchto pacientů 75 % (oproti 85 % u pacientů transplantovaných z jiných příčin) a desetileté přežití pak 68 % (oproti 78 % u ostatních pacientů). Někdy se objevuje i fibrotizující cholestatická hepatitida, která je velmi závažná a velmi rychle vede ke ztrátě štěpu, třebaže se objevuje jen velmi zřídka (< 10 %).

Pacienti po antivirové léčbě s negativní HCV RNA mají po transplantaci lepší přežití, jak potvrdilo mnoho studií. Až do roku 2011 byl standardem léčby HCV u pacientů po transplantaci jater pegylovaný interferon a ribavirin, což vedlo k setrvalé virologické odpovědi u zhruba 30 % příjemců. Přidání proteázových inhibitorů, jako například bocepreviru nebo telapreviru, by mohlo vést k dalšímu zlepšení výsledků léčby HCV rekurence u pacientů po transplantaci jater a tím i zlepšení jejich prognózy. Nicméně bezpečnost a účinnost užití těchto léků u pacientů po jaterní transplantaci je nutné ještě pečlivě prověřit v rozsáhlých klinických studiích.

Rekurence HCV se po transplantaci jater objevuje u velkého procenta pacientů, zhoršuje tak funkčnost štěpu i přežití pacientů. Kromě standardní terapie pegylovaným interferonem a ribavirinem je nutné v klinických studiích ověřit i možnost léčby proteázovými inhibitory.

(epa)

Zdroj: Jiménez-Pérez M., González-Grande R., Rando-Muñoz F. J. Management of recurrent hepatitis C virus after liver transplantation. World J Gastroenterol. 2014 Nov 28; 20 (44): 16409–16417.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Výsledky jaterní transplantace u HIV/HCV koinfikovaných pacientů

Výsledky jaterní transplantace u HIV/HCV koinfikovaných pacientů

Léčba boceprevirem u pacientů s rekurentní hepatitidou C po transplantaci jater

Léčba boceprevirem u pacientů s rekurentní hepatitidou C po transplantaci jater

Léčba virové hepatitidy C genotypu 4

Léčba virové hepatitidy C genotypu 4

Anémie při léčbě VHC a souvislost se setrvalou virologickou odpovědí

Anémie při léčbě VHC a souvislost se setrvalou virologickou odpovědí

Pacienti s genetickou variantou IL28B, kteří nedosáhnou na kombinované terapii rychlé virologické odpovědi, jsou vhodnými kandidáty pro terapii boceprevirem

Pacienti s genetickou variantou IL28B, kteří nedosáhnou na kombinované terapii rychlé virologické odpovědi, jsou vhodnými kandidáty pro terapii boceprevirem

Prospektivní hodnocení progrese jaterní fibrózy pomocí jaterní biopsie

Prospektivní hodnocení progrese jaterní fibrózy pomocí jaterní biopsie

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Fenylketonurie a PKU dieta