Přeskočit navigaci

Adherence pacientů k léčbě hepatitidy C

Infekce virem hepatitidy C (HCV) je celosvětově jednou z nejběžnějších chronických infekcí a dominantní příčinou jaterních onemocnění zahrnujících také cirhózu a hepatocelulární karcinom. Její léčba ovšem v minulosti byla spojena s nízkou adherencí pacientů, což snižovalo její účinnost.

Adherence pacientů k léčbě hepatitidy C

Účinnost jakékoli léčby, tedy i léčby infekce HCV, je významně ovlivněna adherencí pacientů k léčbě (tedy jak přesně se pacient řídí doporučeným dávkováním a frekvencí užívání předepsaných léků). Ta nebyla v minulosti u pacientů s HCV optimální. Léčba byla komplikovaná a měla celou řadu nežádoucích účinků, které snižovaly kvalitu života pacientů.  

Příčiny špatné adherence k léčbě HCV:

  • Nedostatečná informovanost o nemoci, jejích rizicích a faktorech, které její průběh mohou zhoršovat (závislost na drogách a alkoholu, obezita).
  • Nedostatečná informovanost o protivirové terapii (cíle a pozitiva léčby, užívané léky a jejich nežádoucí účinky, účinnost léčby).
  • Špatné sociální zázemí.
  • Problémy při užívání (např. při triple terapii je nutné kromě subkutánních injekcí interferonu užívat velké množství pilulek s tučnými jídly v nevyhovujících časových úsecích).
  • Tolerance léčby (nežádoucí účinky jsou hlavně u starších typů léčby časté a intenzivní).

V minulé dekádě byl standardem léčby infekce HCV pegylovaný interferon (PEG-IFN) v kombinaci s ribavirinem (RBV), od roku 2011 je dostupná triple terapie kombinující PEG-IFN/RBV s inhibitory proteázy NS3/4A (PI, telaprevir a boceprevir). V posledních letech se pak těžiště léčby HCV postupně přesouvá k bezinterferonovým režimům, které jsou postaveny na přímo působících antivirotikách (DAA).

Výrazné nežádoucí účinky jsou při léčbě HCV hlavním důvodem ke snížení dávky či ukončení léčby. V případě léčby PEG-IFN se vyskytují u 15–60 % léčených a jedná se hlavně o astenii, chřipkové příznaky, neutropenii či trombopenii, poruchy spánku a deprese. Mezi hlavní nežádoucí účinky RBV patří anémie, kožní reakce, zažívací problémy a váhový úbytek. Přidání bocepreviru k terapii PEG-IFN/RBV dále zhoršuje anémii, navíc se objevuje dysgeuzie; přidání telapreviru vede ke zhoršení anémie, kožních reakcí a zažívacích problémů, u některých pacientů může vést až k renálnímu selhání.

Nová léčiva ze skupiny DAA mají vyšší účinnost, méně nežádoucích účinků a léčba trvá kratší dobu, takže je vyšší i adherence pacientů k této léčbě. Adherence ke krátkodobé terapii DAA, která obsahuje 1–3 tablety denně a užívá se pouze perorálně, je excelentní i u pacientů s rizikem nonadherence. Díky tomu byl zaznamenán nárůst jak v počtu léčených pacientů, tak i v častějším dosažení setrvalé virologické odpovědi.

Léčba chronické HCV byla v minulosti komplikovaná s množstvím nežádoucích účinků, a kvůli tomu i špatnou adherencí pacientů k léčbě. Nástup DAA je z tohoto hlediska v léčbě HCV velkým pokrokem, protože DAA jsou účinnější, léčba trvá kratší dobu a vyskytuje se při ní méně nežádoucích účinků.

(epa)

Zdroj: 1. Larrey D., Ripault M. P., Pageaux G. P. Patient adherence issues in the treatment  of hepatitis C. Patient Prefer Adherence. 2014 May 23; 8: 763–73; doi: 10.2147/PPA.S30339. eCollection 2014; 2. Trombatt W. D., Koerner P. H., Craft Z. N., Miller R. T., Kamal K. M. Retrospective Analysis of the Medication Utilization and Clinical Outcomes of Patients Treated with Various Regimens for Hepatitis C Infection. J Pharm Pract. 2016 Jan 13; pii: 0897190015626008. [Epub ahead of print]

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Progrese fibrózy v párových biopsiích jater u pacientů s HIV/HCV koinfekcí

Progrese fibrózy v párových biopsiích jater u pacientů s HIV/HCV koinfekcí

Suplementace acetyl-L-karnitinu během terapie HCV infekce pegylovaným interferonem α-2b a ribavirinem – vliv na pracovní výkon

Suplementace acetyl-L-karnitinu během terapie HCV infekce pegylovaným interferonem α-2b a ribavirinem – vliv na pracovní výkon

Terapeutická trojkombinace BI201335, BI207127 a RBV u dosud neléčených pacientů s HCV genotypu 1 – výsledky studie SOUND-C2

Terapeutická trojkombinace BI201335, BI207127 a RBV u dosud neléčených pacientů s HCV genotypu 1 – výsledky studie SOUND-C2

HCV pozitivní pacienti s genotypem 1 s nízkou virovou náloží mohou dosáhnout SVR již v průběhu 24týdenní terapie pegylovaným interferonem s ribavirinem

HCV pozitivní pacienti s genotypem 1 s nízkou virovou náloží mohou dosáhnout SVR již v průběhu 24týdenní terapie pegylovaným interferonem s ribavirinem

Vliv přidání hypoglykemika k léčbě PEG-IFN/RBV u pacientů s HCV genotypu 1 na dosažení setrvalé virologické odpovědi

Vliv přidání hypoglykemika k léčbě PEG-IFN/RBV u pacientů s HCV genotypu 1 na dosažení setrvalé virologické odpovědi

Podání kombinace bocepreviru a imunosupresiv je pro pacienty po transplantaci jater bezpečné

Podání kombinace bocepreviru a imunosupresiv je pro pacienty po transplantaci jater bezpečné

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Odvykání kouření