Screening hepatitidy C na základě roku narození, ne rizikových faktorů
Ke vzniku závažného jaterního onemocnění dochází u pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) v průběhu několika let až desetiletí. Mnoho jedinců, u kterých v současnosti dochází k rozvoji cirhózy nebo jaterního karcinomu, bylo infikováno již v mladé dospělosti.
Ke vzniku závažného jaterního onemocnění dochází u pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) v průběhu několika let až desetiletí. Mnoho jedinců, u kterých v současnosti dochází k rozvoji cirhózy nebo jaterního karcinomu, bylo infikováno již v mladé dospělosti v období let 1960-1970, kdy ještě virus HCV nebyl identifikován a experimentování s drogami bylo relativně běžné. Poskytovatelé zdravotní péče většinou nabízí testování HCV infekce rizikovým jedincům, mezi které patří současní či bývalí uživatelé intravenózních drog, příjemci krevních transfuzí v době, kdy dárcovská krev ještě nebyla dostatečně testovaná na přítomnost infekce, a jedinci se známou nebo suspektní expozicí viru.
Podle studie amerických autorů, která byla prezentována na letošním Digestive Disease Week (DDW) v Chicagu, však tento přístup nemusí zachytit všechny rizikové jedince. Významný počet jich zůstává nediagnostikovaných, a proto neléčených. Přibližně tři čtvrtiny HCV pozitivních pacientů neví o tom, že jsou infikováni, a u mnohých z nich je infekce diagnostikována až v době rozvinutých příznaků, kdy je terapie již méně účinná.
Američtí vědci porovnávali matematický model cíleného screeningu HCV infekce založeného na roce narození oproti současnému, zohledňujícímu rizikové faktory. Tento nový model předpokládal, že všichni jedinci narození v letech 1946–1964 (tzv. generace „baby boomu“) by byli vyšetřeni jednou za 5 let bez ohledu na vystavení rizikovým faktorům či přítomnost symptomů jaterního onemocnění. Další model se zaměřoval na ještě větší kohortu lidí narozených v letech 1946–1970 (tzv. „baby boom plus“).
V případě screeningu založeného na věku by bylo vyšetřeno asi 79 milionů lidí oproti 8 milionům v případě screeningu zohledňujícího rizikové faktory. Více než 1,3 milionu lidí by bylo nově diagnostikováno jako HCV pozitivních v případě nového přístupu ve srovnání s asi 427 000 v případě současného přístupu. Léčbu hepatitidy C by podstoupilo asi 472 000 lidí oproti 234 000, trvalé virologické odpovědi by dosáhlo asi 404 000 oproti 124 000 lidem. Rozšířením screeningu by došlo ke snížení výskytu následků chronické hepatitidy C, a to kompenzované cirhózy o 112 881 případů, dekompenzované cirhózy o 57 787 případů, hepatocelulárního karcinomu o 28 634 případů, transplantací jater o 5 914 případů a úmrtí spojených s HCV o 47 953 případů. Screening rozšířené kohorty (1946–1970) by pak vedl ke snížení počtu pokročilého onemocnění jater přibližně o 106 000 případů a ke snížení počtu úmrtí v souvislosti s HCV asi o 59 000. I když by byl screening založený na roce narození ekonomicky nákladnější, v konečném důsledku by vedl ke snížení finančních nákladů na léčbu následků infekce hepatitidy C.
(mik)
Zdroj: McGarry L., Davis G. L., Younossi Z. M., et al. The Impact of Birth-Cohort Screening for Hepatitis C Virus (HCV) Compared with Current Risk-Based Screening on Lifetime Incidence of and Mortality from Advanced Liver Disease (AdvLD) in the U.S. Prezentováno na Digestive Disease Week (DDW 2011), Chicago, USA, 7.–11. května 2011.
