Boceprevir je velmi úspěšnou léčbou u menopauzálních žen s HCV genotypu 1
Cílem předkládané studie bylo porovnat účinnost a bezpečnost triple terapie s boceprevirem u menopauzálních žen s chronickou hepatitidou C (HCV) genotypu 1, které již v minulosti po léčbě opakovaně relabovaly či na léčbu odpovídaly jen částečně nebo vůbec.
Cílem předkládané studie bylo porovnat účinnost a bezpečnost triple terapie s boceprevirem u menopauzálních žen s chronickou hepatitidou C (HCV) genotypu 1, které již v minulosti po léčbě opakovaně relabovaly či na léčbu odpovídaly jen částečně nebo vůbec.
Jednalo se o nezaslepenou studii, které se účastnilo 56 menopauzálních žen s HCV genotypu 1 a předchozím selháním léčby PEG-interferonem α-2b a ribavirinem (PEG-IFN α-2b/RBV) – 7 % z nich na léčbu vůbec neodpovědělo, 41 % odpovědělo nedostatečně a 52 % po léčbě zrelabovalo. Studie byla zahájena čtyřtýdenní úvodní léčbou PEG-IFN α-2b/RBV následovanou 32týdenní léčbou PEG-IFN α-2b/RBV v kombinaci s boceprevirem. Pokud měly pacientky detekovatelnou hladinu HCV-RNA v týdnu 8, pak po triple terapii následovalo dalších 12 týdnů PEG-IFN α-2b/RBV. U pacientek s anamnézou nulové odpovědi na léčbu trvala triple terapie 44 týdnů.
Primárním cílem bylo dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR), tedy nedetekovatelné hladiny HCV RNA 24 týdnů po ukončení léčby, u alespoň 20 % účastnic. Sekundárním cílem pak bylo zhodnocení procenta pacientek, které dosáhly SVR a měly zároveň negativní HCV RNA v týdnu 4 (RVR), týdnu 8 (RVR BOC), týdnu 12 (EVR) nebo na konci léčby (ETR). K objasnění vztahu mezi SVR a dalšími klinickými a biochemickými charakteristikami bylo užito logistické regrese.
Po úvodní fázi dosáhly RVR jen dvě pacientky. Po léčbě boceprevirem byla HCV RNA nedetekovatelná u 32/56 pacientek (57,1 %) v týdnu 8 a u 41/56 pacientek (73,2 %) v týdnu 12. Z první skupiny 53,8 % žen dosáhlo SVR, ve druhé skupině to bylo 52,0 %. Celkem SVR dosáhlo 25/56 pacientek (44,6 %) – 55 % pacientek, které dříve relabovaly, a 41 % pacientek, které dříve na léčbu neodpověděly (p = 0,250). Ze zkoumaných možných prediktorů dosažení SVR byla se SVR spojena pouze předchozí odpověď na antivirovou terapii (OR = 2,662, 95% CI 0,957–6,881, p = 0,043). Dosažení RVR BOC bylo rovněž spojeno s dosažením SVR (7,347, 95% CI 2,156–25,035, p = 0,001). Terapii přerušilo během studie šest pacientek, z vedlejších účinků byla pozorována hlavně anémie a neutropenie.
Léčba boceprevirem vedla k vysoké míře dosažení SVR bez ohledu na předchozí léčbu, RVR nebo vstupní stadium jaterního onemocnění. Nezávislým prediktorem SVR bylo jen dosažení RVR BOC.
(epa)
Zdroj: Bernabucci V., Ciancio A., Petta S., et al. Boceprevir is highly effective in treatment-experienced hepatitis C virus-positive genotype-1 menopausal women. World J Gastroenterol. 2014 Nov 28; 20 (44): 16726–33. doi: 10.3748/wjg.v20.i44.16726.
