Koinfekce HCV a HIV je terapeutický oříšek vyžadující spolupráci hepatologa
V rozvinutých zemích tvoří pacienti koinfikovaní viry HCV a HIV asi jednu třetinu HIV pozitivních. Kromě klasických rizik, jako jsou věk nebo alkoholismus, je HIV infekce dalším faktorem, který výrazně urychluje postižení jater.
Třetina pacientů s chronickou hepatitidou C infikovaných virem HIV progreduje do cirhózy po méně než 20 letech. Riziko cirhózy nebo dekompenzace jaterního onemocnění je u nich trojnásobné oproti pacientům monoinfikovaným hepatitidou C.
V roce 2011 byla do kombinované léčby s pegylovaným interferonem a ribavirinem zavedena první generace inhibitorů proteáz HCV (boceprevir a telaprevir). Ta významně zvýšila responzivitu jak u pacientů již léčených, tak i u dosud neléčených. Responzivita byla srovnatelná s responzivitou u monoinfikovaných pacientů. Léčba však byla kvůli kumulované toxicitě špatně tolerována.
Zavedení nové generace přímo působících antivirotik přineslo nové možnosti ve formě perorální dobře tolerované léčby, která již nevyžaduje přídavek interferonu a má výborné antivirové účinky jak u HCV monoinfikovaných, tak i u HIV/HCV koinfikovaných pacientů. Zde jsou však problémem interakce s antiretrovirovou léčbou nebo s léčivy indikovanými pro komorbidity. Proto guidelines zdůrazňují význam včasné diagnostiky a léčby těchto interakcí.
Na studii, která si kladla za cíl popsat možné interakce těchto léčiv u kohorty HIV/HCV koinfikovaných pacientů, se podílelo 10 center pro léčbu HIV po celé Francii.
Ze 16 634 HIV pozitivních pacientů, kteří v roce 2012 alespoň jednou navštívili participující centra, bylo 2 511 HCV séropozitivních, což odpovídá prevalenci 15,1 %. Mezi HIV/HCV koinfikovanými pacienty dosáhlo séronegativity spontánně 475 pacientů (18,9 %) a po léčbě antivirotiky 644 pacientů (25,6 %).
Ze 132 pacientů, kteří byli v době výzkumu léčeni pro HCV, bylo 96,2 % zároveň léčeno antiretrovirotiky. Jednalo se o kombinaci dvou inhibitorů nukleosidové reverzní transkriptázy s inhibitorem proteázy boostovaným ritonavirem (ve 43,6 %), s inhibitory nenukleosidové reverzní transkriptázy (v 17,3 %) a s inhibitory integrázy (v 15,4 %) a u 23,7 % pacientů o různé kombinace antiretrovirotik.
Významné lékové interakce jsou očekávány mezi antiretrovirotiky a v současnosti dostupnými přímo působícími antivirotiky u většiny HCV/HIV koinfikovaných pacientů. Sofosbuvir/ledipasvir a sofosbuvir/daclatasvir s ribavirinem nebo bez něj se pro tuto skupinu ukázaly jako nejvhodnější kombinace. Podle autorů je pro zvládání této léčby potřebná úzká spolupráce s hepatology, protože u celých 44,9 % pacientů, u kterých bylo provedeno příslušné vyšetření jater, byla prokázána fibróza.
(pez)
Zdroj:
Poizot-Martin I., Naqvi A., Obry-Roguet V., Valantin M. A., Cuzin L., Billaud E., Cheret A., Rey D., Jacomet C., Duvivier C., Pugliese P., Pradat P., Cotte L.; Hepadat’AIDS Study Group. Potential for Drug-Drug Interactions between Antiretrovirals and HCV Direct Acting Antivirals in a Large Cohort of HIV/HCV Coinfected Patients. PLoS One. 2015 Oct 21; 10 (10): e0141164; doi: 10.1371/journal.pone.0141164. eCollection 2015. PubMed PMID: 26488159; PubMed Central PMCID: PMC4619009.
