Přeskočit navigaci

Může steatóza a steatohepatitida ovlivnit dosažení setrvalé virologické odpovědi?

Dosud není zcela jasné, nakolik může steatóza ovlivnit odpověď na léčbu chronické hepatitidy C. Cílem studie anglických autorů proto bylo zjistit, zda může bioptický nález steatózy nebo steatohepatitidy před zahájením terapie ovlivnit dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) u pacientů s chronickou hepatitidou C léčených pegylovaným interferonem s ribavirinem.

Může steatóza a steatohepatitida ovlivnit dosažení setrvalé virologické odpovědi?

Do studie bylo zařazeno 179 pacientů s mediánem věku 46 let (interkvartilové rozmezí 40-52 let) léčených v letech 2001 až 2005. Histologické známky steatózy byly nalezeny u 93 pacientů (52 %) a známky steatohepatitidy u 33 pacientů (18 %). U 31 pacientů (17,3 %) již byly zachyceny histologické známky cirhózy.

Na léčbu odpovědělo celkem 106 pacientů (59 %), jejichž pohlaví, věk i hodnoty ALT před léčbou byly podobné pacientům, jejichž choroba na léčbu nezareagovala. Podle jednorozměrné analýzy byla s dosažením SVR spojena infekce genotypem 2 nebo 3 (OR 6,5; p <0,0001), zatímco cirhóza a hmotnost pacienta byly spojeny se sníženou odpovědí na léčbu (OR 0,23; p < 0,0001 a OR 0,97; p < 0,01). Pravděpodobnost dosažení SVR ovlivnila steatohepatitida, nikoli však steatóza (OR 0,37; p = 0,009 a p = 0,18, v uvedeném pořadí). Multivariantní analýza prokázala, že pouze infekce virem genotypu 1 nebo 4 (OR 0,09; p <0,001) a hmotnost před zahájením terapie (OR 0,94; p = 0,002) byly nezávisle spojeny s dosažením SVR.

Ačkoli byla steatóza spojena s výskytem steatohepatitidy, bylo v této studii prokázáno, že ani jedna z nich neovlivňuje dosažení SVR. Naopak byla v tomto případě prokázána role genotypu a hmotnosti pacienta před zahájením terapie a přítomnost cirhózy.

(mik)

Zdroj: J Med Virol 2010;82(6):958-964.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Bezpečnost léčby hepatitidy C při přidání bocepreviru se příliš neliší od dvojkombinace peginterferon a ribavirin

Bezpečnost léčby hepatitidy C při přidání bocepreviru se příliš neliší od dvojkombinace peginterferon a ribavirin

Funkce štítné žlázy po terapii pegylovaným interferonem-alfa s ribavirinem u pacientů s chronickou hepatitidou C

Funkce štítné žlázy po terapii pegylovaným interferonem-alfa s ribavirinem u pacientů s chronickou hepatitidou C

Terapie chronické hepatitidy C interferonem alfa-2b u pacientů s thalasemií major

Terapie chronické hepatitidy C interferonem alfa-2b u pacientů s thalasemií major

Rozmanitost sekvencí aminokyselin v HCV E2 proteinu v PBMC a v séru

Rozmanitost sekvencí aminokyselin v HCV E2 proteinu v PBMC a v séru

Prokázaná účinnost přidání bocepreviru po neúspěšné předchozí léčbě hepatitidy C

Prokázaná účinnost přidání bocepreviru po neúspěšné předchozí léčbě hepatitidy C

Faktory ovlivňující odpověď pacientů s HCV na boceprevir – výsledky studií SPRINT-2 a RESPOND-2

Faktory ovlivňující odpověď pacientů s HCV na boceprevir – výsledky studií SPRINT-2 a RESPOND-2

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Rakovina a její léčba