Přeskočit navigaci

Pacienti se setrvalou virologickou odpovědí mají nižší výskyt hepatocelulárního karcinomu a cirhózy

Hepatocelulární karcinom (HCC) je primární maligní nádor jater, který má úzký vztah k jaterní cirhóze a infekčním hepatitidám. Cílem práce publikované v časopise Digestive Diseases and Science bylo objasnit u těchto pacientů vztah mezi antivirovou terapií chronické hepatitidy C (HCV) a výskytem cirhózy a HCC.

Pacienti se setrvalou virologickou odpovědí mají nižší výskyt hepatocelulárního karcinomu a cirhózy

Do studie bylo zahrnuto celkem 463 pacientů s HCV, kteří byli léčeni pegylovaným interferonem a ribavirinem (PEG-IFN/RBV). Podle odpovědi na léčbu byli pacienti rozděleni do dvou skupin – jednu tvořili ti, kteří na léčbě dosáhli setrvalé virologické odpovědi (skupina SVR), druhá skupina sestávala z pacientů, kteří SVR nedosáhli (skupina nonSVR). U obou skupin autoři sledovali další vývoj onemocnění ve smyslu progrese do cirhózy u necirhotických pacientů, rozvoje komplikací asociovaných s cirhózou u pacientů s cirhózou (ascites, krvácení z jícnových varixů, jaterní encefalopatie) a rozvoje HCC.

Ve skupině SVR bylo 300 pacientů, naproti tomu 163 pacientů na terapii PEG-IFN/RBV SVR nedosáhlo. Celková míra dosažení SVR byla 64,8 %. Nezávislými prediktory dosažení SVR byly nižší věk, absence cirhózy, infekce HCV genotypu 2 a 3, nižší virová nálož (HCV RNA < 800,000 IU/ml) a nižší hmotnost (všechna p < 0,05). Během následného sledování, které průměrně trvalo 36,1 měsíce, došlo u necirhotických pacientů k progresi do cirhózy výrazně méně často ve skupině SVR ve srovnání s pacienty z nonSVR skupiny (p < 0,001). Dosažení SVR bylo navíc asociováno s nižším rizikem rozvoje HCC (p = 0,017).

Dosažení SVR vedlo u pacientů s HCV k výrazně lepším dlouhodobým výsledkům. U pacientů, kteří na antivirové terapii dosáhli SVR, progredovalo jaterní onemocnění pomaleji a méně často došlo k rozvoji HCC ve srovnání s pacienty, kteří SVR nedosáhli.

(epa)

Zdroj: Moon C., Jung K. S., Kim D. Y., et al. Lower Incidence of Hepatocellular Carcinoma and Cirrhosis in Hepatitis C Patients with Sustained Virological Response by Pegylated Interferon and Ribavirin. Dig Dis Sci. 2014 Sep 19. [Epub ahead of print]

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Stupeň jaterního postižení u pacientů s chronickou hepatitidou C, srovnání latinoamerické a bělošské populace

Stupeň jaterního postižení u pacientů s chronickou hepatitidou C, srovnání latinoamerické a bělošské populace

Adherence k doporučenému dávkovacímu schématu a setrvalá virologická odpověď u pacientů s chronickou hepatitidou C genotypu 1 léčených boceprevirem a peginterferonem alfa2b/ribavirinem

Adherence k doporučenému dávkovacímu schématu a setrvalá virologická odpověď u pacientů s chronickou hepatitidou C genotypu 1 léčených boceprevirem a peginterferonem alfa2b/ribavirinem

Bezpečnost a účinnost adjuvantní terapie pegylovaným interferonem u hepatocelulárního karcinomu s pozitivitou MTA1

Bezpečnost a účinnost adjuvantní terapie pegylovaným interferonem u hepatocelulárního karcinomu s pozitivitou MTA1

Výchozí hodnota MELD skóre v souvislosti s dekompenzací jaterní cirhózy během terapie HCV

Výchozí hodnota MELD skóre v souvislosti s dekompenzací jaterní cirhózy během terapie HCV

Přenos hepatitidy typu C

Přenos hepatitidy typu C

Vyšší věk není negativním prediktivním faktorem virologické odpovědi na terapii pegylovaným interferonem

Vyšší věk není negativním prediktivním faktorem virologické odpovědi na terapii pegylovaným interferonem

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Rakovina a její léčba