Přenos hepatitidy typu C
První zprávy o objevu hepatitidy C jsou teprve z roku 1989. Infekčním agens tohoto onemocnění je virus hepatitidy C (VHC), který je rozšířen po celém světě. V České republice se výskyt pohybuje kolem 0,12 %.
První zprávy o objevu hepatitidy C jsou teprve z roku 1989. Infekčním agens tohoto onemocnění je virus hepatitidy C (VHC), který je rozšířen po celém světě. V České republice se výskyt pohybuje kolem 0,12 %. Nejčastější je infekce v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii. Virus hepatitidy C se vyskytuje v krvi, dále pak ve spermatu, vaginálním sekretu a slinách, ale zde jen v nízkém titru.
K perinatálnímu přenosu dochází přibližně ve 2 % případů. Rizikovými faktory přenosu jsou zejména kontakty s infikovanou krví a krevními deriváty. Dalším rizikem je tetování, používání zubních kartáčků a holicích potřeb více osobami a piercing. Nejrizikovější skupinou jsou ve vyspělých státech drogově závislí, kteří si drogy aplikují parenterálně. Uvádí se, že během prvních tří měsíců se infikuje až 70 % toxikomanů, do 2 let až 85 %. Přenos pohlavním stykem je možný, je ale méně častý než u viru hepatitidy B. Ve skupině nitrožilních toxikomanů se relativně často nachází současné postižení HBV, HIV a HCV.
Vysoce rizikovou skupinou jsou také hemodialyzovaní pacienti. Přenos bývá zaznamenáván rovněž u chirurgických výkonů a dále pak u vyšetření endoskopických a invazivních. Ve 20–30 % není zdroj infekce zjištěn. Nejvyšší profesionální riziko je u chirurgických oborů. Přestože přenos z lékaře na pacienta je možný, dochází k němu jen v naprostém minimu případů, tradiční je spíše cesta opačná.
Inkubační doba choroby se pohybuje mezi 15 až 180 dny, průměrně však trvá přibližně 60 dnů. V době před rutinním testováním dárců na přítomnost infekce bylo riziko přenosu transfuzí v širokém rozmezí 1–19 %. V České republice je dárcovská krev testována na anti-HCV, HbsAg, HIV, syfilis, ALT.
Odhaduje se, že v České republice žije 30 000 toxikomanů, z nichž 40–90 % je infikováno virem hepatitidy C. Ostatní rizikové skupiny pro infekce HCV tvoří hemofilici, transplantované osoby, pacienti s thalasemií. Přenos slinami nebo pokousáním je vzácný. Přenos kojením nebyl popsán. Přenos při nechráněném pohlavním styku se objevuje v 5–10 %. Vertikální přenos je popsán v méně než 6 %.
(peta)
Zdroje:
Klener P, et al. Vnitřní lékařství. Galén-Karolinum: Praha, 2006.
Velemínský M, Švihovec P jr.,Velemínský M jr. Infekce plodu a novorozence. Triton: Praha, 2005:385.
http://www.cdc.gov
http://www.who.int
Obrázek: www.the-scientist.com
