Přeskočit navigaci

Deficit vitamínu D u pacientů s chronickým jaterním onemocněním

Vitamín D je pro lidský organizmus velmi důležitý, významně ovlivňuje například metabolizmus vápníku. V poslední době se stále častěji objevují zprávy, že vitamín D má v organizmu i mnoho dalších zásadních rolí – může být zapojen i v proliferaci buněk a jejich diferenciaci, má imunomodulační schopnosti, působí protizánětlivě, snižuje riziko rozvoje diabetu mellitu 2. typu, různých typů rakoviny a dalších kardiovaskulárních, autoimunitních i infekčních onemocnění. U pacientů s chronickými jaterními chorobami je přitom deficit vitamínu D přítomen velmi často, trpí jím až 93 % těchto pacientů.

Deficit vitamínu D u pacientů s chronickým jaterním onemocněním

U pacientů s chronickými jaterními onemocněními je deficit vitamínu D asociován se zvýšenou mortalitou, bakteriálními infekcemi, portální hypertenzí a rychlejší progresí fibrózy. Není ale zcela jasné, zda je nedostatek vitamínu D u těchto onemocnění příčinou, nebo následkem jaterního onemocnění, protože játra hrají v syntéze vitamínu D významnou roli. Mezi pacienty s chronickým jaterním onemocněním se v souvislosti s vitamínem D a jeho nedostatkem nejčastěji uvádí, že má vliv na rozvoj a průběh nealkoholické steatózy jater (non-alcoholic fatty liver disease – NAFLD) a chronických hepatitid B a C (HBV, HCV). Přesná role vitamínu D v patogenezi těchto onemocnění není zatím zcela jasná, nicméně pravděpodobně se jedná o ovlivnění vrozené i získané imunity a jeho antiproliferativní účinky. U pacientů infikovaných HCV je deficit vitamínu D spojen s vyšším stupněm nekrózy a fibrózy jaterních buněk a nižší pravděpodobností dosažení setrvalé virologické odpovědi na standardní terapii. Epidemiologická data navíc ukazují, že deficit vitamínu D zvyšuje i riziko přenosu virových infekcí, včetně HCV.

U chronických jaterních onemocnění je deficit vitamínu D spojen s vyšší mortalitou, vyšším rizikem portální hypertenze a závažnějším histologickým nálezem u NAFLD a HCV. Tato data tedy u pacientů s jaterními chorobami ospravedlňují cílené vyhledávání pacientů s hypovitaminózou D a případnou substituci jeho nedostatku. Další studie budou ale muset teprve ukázat, jaký vliv tato substituce na průběh jaterních onemocnění má.

(epa)

Zdroj: Iruzubieta P., Terán Á., Crespo J., Fábrega E. Vitamin D deficiency in chronic liver disease. World J Hepatol. 2014 Dec 27; 6 (12): 901–15; doi: 10.4254/wjh.v6.i12.901.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Chronická hepatitida C reaguje špatně na kombinovanou léčbu u chronické hepatitidy B

Chronická hepatitida C reaguje špatně na kombinovanou léčbu u chronické hepatitidy B

Anémie při léčbě VHC a souvislost se setrvalou virologickou odpovědí

Anémie při léčbě VHC a souvislost se setrvalou virologickou odpovědí

Klinická účinnost a bezpečnost léčby peginterferonem alfa a ribavirinem u cirhotických pacientů s virovou hepatitidou C

Klinická účinnost a bezpečnost léčby peginterferonem alfa a ribavirinem u cirhotických pacientů s virovou hepatitidou C

Vliv současného užívání bocepreviru na účinnost kombinované orální kontracepce

Vliv současného užívání bocepreviru na účinnost kombinované orální kontracepce

Faktory predikující odpověď na terapii boceprevirem

Faktory predikující odpověď na terapii boceprevirem

HCV pozitivní pacienti s genotypem 1 s nízkou virovou náloží mohou dosáhnout SVR již v průběhu 24týdenní terapie pegylovaným interferonem s ribavirinem

HCV pozitivní pacienti s genotypem 1 s nízkou virovou náloží mohou dosáhnout SVR již v průběhu 24týdenní terapie pegylovaným interferonem s ribavirinem

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Fenylketonurie a PKU dieta