Přeskočit navigaci

Deficit vitamínu D u pacientů s chronickým jaterním onemocněním

Vitamín D je pro lidský organizmus velmi důležitý, významně ovlivňuje například metabolizmus vápníku. V poslední době se stále častěji objevují zprávy, že vitamín D má v organizmu i mnoho dalších zásadních rolí – může být zapojen i v proliferaci buněk a jejich diferenciaci, má imunomodulační schopnosti, působí protizánětlivě, snižuje riziko rozvoje diabetu mellitu 2. typu, různých typů rakoviny a dalších kardiovaskulárních, autoimunitních i infekčních onemocnění. U pacientů s chronickými jaterními chorobami je přitom deficit vitamínu D přítomen velmi často, trpí jím až 93 % těchto pacientů.

Deficit vitamínu D u pacientů s chronickým jaterním onemocněním

U pacientů s chronickými jaterními onemocněními je deficit vitamínu D asociován se zvýšenou mortalitou, bakteriálními infekcemi, portální hypertenzí a rychlejší progresí fibrózy. Není ale zcela jasné, zda je nedostatek vitamínu D u těchto onemocnění příčinou, nebo následkem jaterního onemocnění, protože játra hrají v syntéze vitamínu D významnou roli. Mezi pacienty s chronickým jaterním onemocněním se v souvislosti s vitamínem D a jeho nedostatkem nejčastěji uvádí, že má vliv na rozvoj a průběh nealkoholické steatózy jater (non-alcoholic fatty liver disease – NAFLD) a chronických hepatitid B a C (HBV, HCV). Přesná role vitamínu D v patogenezi těchto onemocnění není zatím zcela jasná, nicméně pravděpodobně se jedná o ovlivnění vrozené i získané imunity a jeho antiproliferativní účinky. U pacientů infikovaných HCV je deficit vitamínu D spojen s vyšším stupněm nekrózy a fibrózy jaterních buněk a nižší pravděpodobností dosažení setrvalé virologické odpovědi na standardní terapii. Epidemiologická data navíc ukazují, že deficit vitamínu D zvyšuje i riziko přenosu virových infekcí, včetně HCV.

U chronických jaterních onemocnění je deficit vitamínu D spojen s vyšší mortalitou, vyšším rizikem portální hypertenze a závažnějším histologickým nálezem u NAFLD a HCV. Tato data tedy u pacientů s jaterními chorobami ospravedlňují cílené vyhledávání pacientů s hypovitaminózou D a případnou substituci jeho nedostatku. Další studie budou ale muset teprve ukázat, jaký vliv tato substituce na průběh jaterních onemocnění má.

(epa)

Zdroj: Iruzubieta P., Terán Á., Crespo J., Fábrega E. Vitamin D deficiency in chronic liver disease. World J Hepatol. 2014 Dec 27; 6 (12): 901–15; doi: 10.4254/wjh.v6.i12.901.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Léčba chronické hepatitidy C genotypu 1 pegylovaným interferonem a ribavirinem pouze po dobu 36 týdnů u pacientů s časnou virologickou odpovědí

Léčba chronické hepatitidy C genotypu 1 pegylovaným interferonem a ribavirinem pouze po dobu 36 týdnů u pacientů s časnou virologickou odpovědí

Důležitost podávání interferonu u starších osob

Důležitost podávání interferonu u starších osob

Antivirová terapie rekurentní HCV infekce po transplantaci jater

Antivirová terapie rekurentní HCV infekce po transplantaci jater

Pegylovaný interferon může pomoci tam, kde interferon alfa selhal

Pegylovaný interferon může pomoci tam, kde interferon alfa selhal

Prospektivní hodnocení progrese jaterní fibrózy pomocí jaterní biopsie

Prospektivní hodnocení progrese jaterní fibrózy pomocí jaterní biopsie

Boceprevir – novinka v léčbě chronické hepatitidy C

Boceprevir – novinka v léčbě chronické hepatitidy C

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Revmatické nemoci