Exprese genů v jaterní tkáni jako prediktor odpovědi na léčbu chronické hepatitidy C

Chronická hepatitida C představuje celosvětově vážný problém.

Chronická hepatitida C představuje celosvětově vážný problém. U podstatné části nemocných vede ke vzniku jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Standardní léčbou je podávání interferonu alfa a ribavirinu. Léčba však není zdaleka úspěšná u všech pacientů, stálé remise je dosaženo maximálně u 50 % postižených. Vzhledem k délce léčby, jejím nežádoucím vedlejším účinkům a ceně by bylo výhodné předem určit, kdo bude na léčbu odpovídat.

Nejdůležitějším prediktorem léčby je v současnosti virový genotyp. Genotyp 1 reaguje na léčbu poměrně málo (asi ve 45 %) v porovnání s genotypy 2 a 3, kde se odpověď blíží i 100 %. Záleží také na celkové virové náloži, lepší prognózu dosažení remise mají lidé s nižší koncentrací RNA viru hepatitidy C v séru. I rasa hraje v odpovědi na léčbu velkou roli. U Afroameričanů je léčba zřetelně méně úspěšná než u bělochů, ačkoliv nemívají před léčbou tak velké jaterní postižení.

Analýzy genové exprese se zaměřují na sledování vlivu infekce virem hepatitidy C (dále jen HCV) na jaterní buňky. Infekcí se v nich mění exprese některých genů, což vede u pacientů k individuálním rozdílům v klinickém obraze hepatitidy a v rozdílné reakci na léčbu. Již bylo identifikováno množství genů senzitivních k interferonu a tři geny hrají přímo roli v regulaci reakce na interferon. Jsou to USP18/UBP43, CEB1 a ISG15.

Předpokládá se, že USP18/UBP43 proteáza hraje důležitou roli v regulaci anti-HCV účinku interferonu alfa. Pomocí genů IF127 a CXCL9 se dá předvídat odpověď na léčbu u 79 % pacientů. Oba geny patří ke genům stimulovaným interferonem a jejich exprese je signifikantně vyšší u osob, u nichž léčba nebude úspěšná.

Ačkoliv momentálně procházejí posledními stadii testů nová farmaka na léčbu chronické hepatitidy C, je bohužel dosti pravděpodobné, že rychle mutující virus se proti nim brzy stane rezistentní. Větší individualizace léčby určením nonresponderů před léčbou se proto stále jeví být velmi užitečným krokem v přístupu k pacientům s HCV.

(hul)

Zdroj: Selzner N, et al. Hepatic gene expression and prediction of therapy response in chronic hepatitis C patients. J Hepatol 2008, doi:10.1016/j.jhep.2008.02.010

Čtěte také

Infekce virem hepatitidy C je spojena se zvýšeným rizikem hluboké žilní trombózy

Účinek alpha2b-pegylovaného interferonu na symptomy posttraumatické stresové poruchy

Pacienti se setrvalou virologickou odpovědí mají nižší výskyt hepatocelulárního karcinomu a cirhózy

Vyčerpání signální dráhy I. typu pro interferon jako hlavní příčina selhání léčby pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů infikovaných současně virem HIV a HCV

Sérová hladina PAI-1 jako nový prediktor odpovědi na terapii pegylovaným interferonem alfa-2b s ribavirinem

Virus hepatitidy C může v kapalném prostředí při nízkých teplotách přežívat i několik měsíců