Přeskočit navigaci

Pegylovaný interferon v. standardní interferon u koinfekce chronické hepatitidy C a HIV

Třetina pacientů s HIV je infikována také HCV a 5–10 % lidí s HCV má i HIV. Koinfekce virem lidské imunodeficience přitom urychluje progresi HCV infekce, která je momentálně nejčastější příčinou morbidity a mortality u nemocných s HIV.

Pegylovaný interferon v. standardní interferon u koinfekce chronické hepatitidy C a HIV

Léčba chronické virové hepatitidy C (HCV) společně s nákazou virem lidské imunodeficience (HIV) nabývá na důležitosti. Přitom většina údajů o efektivitě a bezpečnosti kombinace peginterferonu alfa-2b a ribavirinu v porovnání s kombinací standardního interferonu alfa-2b s ribavirinem u HIV–HCV koinfikovaných pacientů pochází z nekontrolovaných studií.

Ve Francii byla proto uspořádána multicentrická otevřená studie, která měla vnést do srovnání obou terapeutických možností jasno. Pacienti byli přijímáni do projektu od února 2000 do února 2002 a celková doba sledování každého pacienta dosáhla 72 týdnů. Studie se zúčastnilo celkem 412 dospělých subjektů s HCV-RNA detekovatelnou v séru, s patologickou histologií jater, s množstvím CD4 lymfocytů vyšším než 200 × 106/l a stabilní HIV-RNA v plazmě.

V léčbě trvající 48 týdnů byl použit ribavirin (400 mg 2× denně orálně) v kombinaci buď s peginterferonem alfa-2b (1,5 μg/kg subkutánně jednou týdně), nebo standardním interferonem (3 miliony jednotek subkutánně 3× týdně). Hlavním hodnoticím kritériem úspěšnosti léčby byla trvalá virologická odpověď, tedy nedetekovatelné hladiny HCV-RNA v séru po 72 týdnech od vstupu do studie.

Ve skupině léčené peginterferonem mělo trvalou virologickou odpověď více pacientů než ve skupině léčené standardním interferonem (27 % oproti 20 %, P = 0,047). Míra rozdílů mezi léčbami byla větší u HCV genotypu 1 nebo 4 (17 % při léčbě peginterferonem proti 6 % u standardního interferonu, P = 0,006) než u genotypů 2,3 nebo 5 (44 % ve skupině léčené pegylovaným interferonem, 43 % v druhé skupině, P = 0,88). U obou léčebných metod bylo možno s 99% pravděpodobností předpovědět neúspěch léčby, pokud snížilo množství HCV-RNA nejvýše na setinu vstupních hodnot či byla-li přítomna detekovatelná hladina HCV-RNA v séru ve 12. týdnu léčby.

Při trvalé virologické odpovědi se snížila histologická aktivita a stabilizovala fibróza. Oba režimy léčby ukázaly podobnou snášenlivost, ačkoli změny dávkování byly častější u peginterferonu.

(zep)

Zdroj: Fabrice Carrat M.D. Ph.D. et al.: Pegylated Interferon Alfa-2b vs Standard Interferon Alfa-2b, Plus Ribavirin, for Chronic Hepatitis C in HIV-Infected Patients. JAMA 2004; 292: 2839–2848.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Boceprevir – novinka v léčbě chronické hepatitidy C

Boceprevir – novinka v léčbě chronické hepatitidy C

Farmakokinetické zhodnocení interakce mezi boceprevirem a atorvastatinem nebo pravastatinem

Farmakokinetické zhodnocení interakce mezi boceprevirem a atorvastatinem nebo pravastatinem

Novinky ve strategii léčby pegylovaným interferonem

Novinky ve strategii léčby pegylovaným interferonem

Diabetičtí pacienti reagují hůře na léčbu chronické VHC

Diabetičtí pacienti reagují hůře na léčbu chronické VHC

Srovnání účinnosti kombinace ribavirinu s Peg-IFN alfa-2a a alfa-2b: metaanalýza

Srovnání účinnosti kombinace ribavirinu s Peg-IFN alfa-2a a alfa-2b: metaanalýza

Terapie chronické hepatitidy C interferonem alfa-2b u pacientů s thalasemií major

Terapie chronické hepatitidy C interferonem alfa-2b u pacientů s thalasemií major

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Fenylketonurie a PKU dieta