Virologická odpověď na léčbu inhibitory NS3/4A u pacientů koinfikovaných virem hepatitidy C a HIV
Cílem autorů z francouzského Nice bylo ověřit virologickou odpověď pacientů infikovaných současně virem hepatitidy C (HCV) a HIV na léčbu telaprevirem nebo boceprevirem v kombinaci s pegylovaným interferonem a ribavirinem (PEG-IFN/RBV).
Do studie byli zahrnuti pacienti infikovaní HCV genotypu 1 s koinfekcí HIV, kteří se mezi srpnem 2011 a říjnem 2013 léčili na infekčním a interním oddělení Univerzitní nemocnice v Nice ve Francii. Pacientům byla dle standardních protokolů podávána trojkombinace PEG-IFN/RBV s telaprevirem nebo boceprevirem. Stupeň jaterní fibrózy byl pro potřeby studie stanoven elastometrií s cut-off hodnotami pro stadium F0-F1 < 7,1 kPa, F2 = 7,1–9,5 kPa, F3 = 9,5–14,5 kPa a F4 ≥ 14,5 kPa. Hodnoceno bylo procento pacientů, kteří 12 týdnů po ukončení léčby dosáhli setrvalé virologické odpovědi (SVR), frekvence a typ nežádoucích účinků a mutace podmiňující rezistenci k inhibitorům NS3/4A proteázy.
Studie zahrnovala celkem 41 pacientů, z nichž 13 (31,7 %) nebylo pro HCV dříve léčeno, 22 (53,7 %) mělo pokročilou fibrózu nebo cirhózu (stadium F3 a F4) a žádný neměl dekompenzovanou cirhózu ani hepatocelulární karcinom. Všem pacientům byla podávána antiretrovirová terapie sestávající u většiny z kombinace nukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy, inhibitoru proteázy a integrázového inhibitoru. Hladina HIV-RNA byla u všech nedetekovatelná.
Ze 40 pacientů, jejichž údaje byly 12 týdnů po ukončení léčby dostupné, bylo SVR dosaženo u 21 (52,5 %) jedinců. Ve skupině 21 pacientů s pokročilou fibrózou (stadium F3–F4) bylo SVR dosaženo u 11 z nich (52,4 %). Léčbu nedokončilo 15 (37,5 %) pacientů – u 5 nedošlo k léčebné odpovědi, 3 léčbu ukončili z vlastního rozhodnutí a u 7 došlo k přerušení v důsledku nežádoucích účinků. Hlavními nežádoucími účinky byly těžká anémie (88 %) a vyrážka (25 %). Nebyla nalezena přítomnost mutací, z nichž by se dalo před začátkem terapie predikovat vyšší riziko vzniku rezistence k inhibitorům HCV proteázy.
Telaprevir a boceprevir mají v léčbě koinfekce HCV–HIV své místo, a to i u pacientů s pokročilým kompenzovaným poškozením jater, u kterých v minulosti selhala léčba PEG-IFN/RBV.
(epa)
Zdroj: Naqvi A., Giordanengo V., Dunais B., et al. Virological response and resistance mutations to NS3/4A inhibitors in hepatitis C virus-human immunodeficiency virus coinfection. World J Hepatol. 2015 Aug 28; 7 (18): 2177–83; doi: 10.4254/wjh.v7.i18.2177.
