Využití bocepreviru při potřebě opakované terapie pegylovaným interferonem s ribavirinem
ýsledky opakované terapie pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů s chronickou hepatitidou C s genotypem 1, kteří na této léčbě v minulosti nedosáhli setrvalé virologické odpovědi, nejsou optimální.
Výsledky opakované terapie pegylovaným interferonem a ribavirinem u pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) s genotypem 1, kteří na této léčbě v minulosti nedosáhli setrvalé virologické odpovědi (SVR), nejsou optimální. Boceprevir, inhibitor NS3 proteázy, je proto v takových případech zvažován jako přídatná terapie.
S cílem zhodnotit efekt kombinované terapie boceprevirem a peginterferonem s ribavirinem jako opakované terapie u pacientů s chronickou hepatitidou C (genotypem 1) byla provedena tato studie francouzských autorů. Pacienti, kteří se účastnili studie, byli náhodně rozděleni do jedné ze tří skupin (v poměru 1:2:2). Ve všech třech skupinách byl peginterferon alfa-2b s ribavirinem podáván po dobu 4 týdnů. Následně pak skupina 1 (kontrolní skupina) dostávala placebo a peginterferon s ribavirinem po dobu 44 týdnů. Skupina 2 obdržela boceprevir spolu s peginterferonem a ribavirinem na dobu 32 týdnů, přičemž pacientům s detekovatelnou hladinou HCV RNA v 8. týdnu léčby bylo podáváno placebo a peginterferon s ribavirinem po dobu dalších 12 týdnů. Skupina 3 pak byla léčena boceprevirem a peginterferonem s ribavirinem po dobu celých 44 týdnů.
Celkem bylo léčeno 403 pacientů. SVR dosáhl signifikantně vyšší počet pacientů ve skupinách s boceprevirem (skupina 2 – 59 %; skupina 3 – 66 %) než v kontrolní skupině (21 %, P < 0,001). Z pacientů s nedetekovatelnou hladinou HCV RNA v 8. týdnu terapie dosáhlo SVR 86 % po 32 týdnech a 88 % jedinců po 44 týdnech trojkombinační léčby. Ze 102 pacientů, u kterých došlo k poklesu hladiny HCV RNA o méně než 1 log (10) IU/ml ve 4. týdnu terapie, dosáhlo SVR v 1. skupině 0 %, ve 2. skupině 33 % a ve 3. skupině 34 % jedinců. Výskyt anémie byl pak podstatně častější ve skupinách s boceprevirem než v kontrolní skupině, přičemž erythropoetin byl podáván u 41–46 % pacientů léčených boceprevirem a u 21 % zdravých kontrol.
Přidání bocepreviru k peginterferonu s ribavirinem vedlo u pacientů s HCV genotypem 1, kteří již byli v minulosti touto kombinací léčeni, k signifikantně vyšší pravděpodobnosti dosažení setrvalé virologické odpovědi.
(mik)
Zdroj: Asselah T. A sprint to increase response to HCV treatment: expectancies but caution. J Hepatol. Publikováno on-line 30. června 2011.
