Přeskočit navigaci

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u pacientů s chronickou hepatitidou C

U pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) se setkáváme se zvýšenou imunitní odpovědí, což může vést ke vzniku mnoha autoimunitních onemocnění.

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u pacientů s chronickou hepatitidou C

U pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) se setkáváme se zvýšenou imunitní odpovědí, což může vést ke vzniku mnoha autoimunitních onemocnění. Nejčastější endokrinopatií vyskytující se v souvislosti s touto chronickou infekcí je tyreopatie. K ostatním, již ne tolik častým, patří také diabetes a onemocnění hypofýzy či nadledvin.

Převážná většina dosud prezentovaných prací klasifikovala onemocnění štítné žlázy podle biochemických, sérologických a zobrazovacích kritérií. Doposud však byla publikována pouze jediná práce zabývající se histologickými nálezy. Australští vědci se proto ve své studii pokusili zhodnotit histologickou prevalenci imunitně zprostředkovaných onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u zemřelých pacientů s hepatitidou C.

Celkem bylo hodnoceno sto osm případů zemřelých pitvaných HCV pozitivních pacientů. Všechny mikroskopické a histologické nálezy štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin byly podrobně vyšetřeny a posouzeny za účelem odhalení autoimunitních onemocnění. Výsledky byly následně srovnávány s nálezy u sta jedinců bez hepatitidy C.

U HCV pozitivních jedinců byla ve 14 případech (13 %) prokázána přítomnost tyreoiditidy. Naproti tomu nebyly prokázány žádné známky onemocnění hypofýzy či nadledvin. Průměrný věk jedinců byl 52 let (rozmezí 22 až 67). V kontrolní skupině byla tyreoiditida prokázána v sedmi případech (7 %).

Onemocnění štítné žlázy bylo tedy hlavní a jedinou endokrinopatií vyskytující se u pacientů s hepatitidou C. Posmrtná prevalence činila 13 %, což bylo srovnatelné s ostatními sérologickými a nehistologickými nálezy přítomnými ante mortem. Přítomnost autoimunitního onemocnění hypofýzy nebo nadledvin nebyla potvrzena.

(mik)

Zdroj: Endocr Pract 2010(Feb);11:1–12.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Koagulační porucha nesnižuje účinnost peginterferonu α-2b a ribavirinu u chronické hepatitidy C

Koagulační porucha nesnižuje účinnost peginterferonu α-2b a ribavirinu u chronické hepatitidy C

Vliv polymorfizmů v genech pro MRC-1 a IL-28B na výsledky léčby hepatitidy C

Vliv polymorfizmů v genech pro MRC-1 a IL-28B na výsledky léčby hepatitidy C

Propuknutí "epidemie" infekční žloutenky typu A v zemi s dobrou socioekonomickou úrovní

Propuknutí

Suplementace acetyl-L-karnitinu během terapie HCV infekce pegylovaným interferonem α-2b a ribavirinem – vliv na pracovní výkon

Suplementace acetyl-L-karnitinu během terapie HCV infekce pegylovaným interferonem α-2b a ribavirinem – vliv na pracovní výkon

Časné stanovení plazmatické koncentrace ribavirinu predikuje jeho ustálené koncentrace

Časné stanovení plazmatické koncentrace ribavirinu predikuje jeho ustálené koncentrace

Vliv metabolických faktorů na léčebnou odpověď u chronické hepatitidy C

Vliv metabolických faktorů na léčebnou odpověď u chronické hepatitidy C

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Nemoci srdce