Přeskočit navigaci

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u pacientů s chronickou hepatitidou C

U pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) se setkáváme se zvýšenou imunitní odpovědí, což může vést ke vzniku mnoha autoimunitních onemocnění.

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u pacientů s chronickou hepatitidou C

U pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) se setkáváme se zvýšenou imunitní odpovědí, což může vést ke vzniku mnoha autoimunitních onemocnění. Nejčastější endokrinopatií vyskytující se v souvislosti s touto chronickou infekcí je tyreopatie. K ostatním, již ne tolik častým, patří také diabetes a onemocnění hypofýzy či nadledvin.

Převážná většina dosud prezentovaných prací klasifikovala onemocnění štítné žlázy podle biochemických, sérologických a zobrazovacích kritérií. Doposud však byla publikována pouze jediná práce zabývající se histologickými nálezy. Australští vědci se proto ve své studii pokusili zhodnotit histologickou prevalenci imunitně zprostředkovaných onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u zemřelých pacientů s hepatitidou C.

Celkem bylo hodnoceno sto osm případů zemřelých pitvaných HCV pozitivních pacientů. Všechny mikroskopické a histologické nálezy štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin byly podrobně vyšetřeny a posouzeny za účelem odhalení autoimunitních onemocnění. Výsledky byly následně srovnávány s nálezy u sta jedinců bez hepatitidy C.

U HCV pozitivních jedinců byla ve 14 případech (13 %) prokázána přítomnost tyreoiditidy. Naproti tomu nebyly prokázány žádné známky onemocnění hypofýzy či nadledvin. Průměrný věk jedinců byl 52 let (rozmezí 22 až 67). V kontrolní skupině byla tyreoiditida prokázána v sedmi případech (7 %).

Onemocnění štítné žlázy bylo tedy hlavní a jedinou endokrinopatií vyskytující se u pacientů s hepatitidou C. Posmrtná prevalence činila 13 %, což bylo srovnatelné s ostatními sérologickými a nehistologickými nálezy přítomnými ante mortem. Přítomnost autoimunitního onemocnění hypofýzy nebo nadledvin nebyla potvrzena.

(mik)

Zdroj: Endocr Pract 2010(Feb);11:1–12.

Další článek

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Akutní hepatitida C – vysledované charakteristiky prevence, průběhu a léčby

Akutní hepatitida C – vysledované charakteristiky prevence, průběhu a léčby

Peginterferon alfa-2b a ribavirin v léčbě hepatitidy C po kombinované transplantaci jater a ledvin

 Peginterferon alfa-2b a ribavirin v léčbě hepatitidy C po kombinované transplantaci jater a ledvin

Prevence hepatocelulárního karcinomu vakcinací proti hepatitidě B – výsledky z Taiwanu po 20 letech od zavedení očkování

Prevence hepatocelulárního karcinomu vakcinací proti hepatitidě B – výsledky z Taiwanu po 20 letech od zavedení očkování

Alkohol a chronická hepatitida C

Alkohol a chronická hepatitida C

Polyarteritis nodosa asociovaná s hepatitidou C

Polyarteritis nodosa asociovaná s hepatitidou C

Peginterferon s ribavirinem u HCV pozitivních pacientů s kompenzovanou cirhózou a portální hypertenzí: role rychlé a časné virologické odpovědi v předpovědi setrvalé virologické odpovědi

Peginterferon s ribavirinem u HCV pozitivních pacientů s kompenzovanou cirhózou a portální hypertenzí: role rychlé a časné virologické odpovědi v předpovědi setrvalé virologické odpovědi

Bez rozdílu hmotnosti

UŽITEČNÉ INFORMACE

 

Co je hepatitida typu C ?

fact sheet

 

Souhrnná informace přípravku Pegintron

 
PegIntron
 
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty