Farmakokinetické lékové interakce v terapii CHC
Na poli farmakoterapie chronické hepatitidy C (CHC) je studium lékových interakcí relativně novou, ale silně se rozvíjející oblastí.
Na poli farmakoterapie chronické hepatitidy C (CHC) je studium lékových interakcí relativně novou, ale silně se rozvíjející oblastí. Pacienti nakažení virem hepatitidy C (HCV) užívají často souběžně mnoho dalších léků, například kvůli nežádoucím účinkům antiHCV přípravků. Léky na HCV infekci mají odlišnou farmakokinetiku a více či méně ovlivňují metabolismus jiných látek. V současné době se k léčbě CHC užívají ribavirin, pegylovaný interferon alfa (peg-IFN), telaprevir a boceprevir.
Ribavirin je nukleosidový analog fungující jako prekurzor, který vyžaduje intracelulární aktivaci na trifosfát. Podává se perorálně souběžně s jídlem. Tělo využije přibližně 64 % podané dávky. Absorpce je limitována dávkou, proto se doporučuje podání dvakrát denně i přes dlouhý biologický poločas (přibližně 300 h). Látka není metabolizována jaterními enzymy a neovlivňuje jaterní metabolismus jiných látek. Vylučuje se v nezměněné formě ledvinami.
Peg-IFN je rekombinantní zástupce přírodního proteinu, který lze podávat pouze parenterálně. Peg-IFN vděčí za svůj vylepšený farmakokinetický profil vazbě s polyetylenglykolem (PEG). V důsledku toho se může podávat jednou týdně subkutánní cestou. Léčivo není substrátem jaterního metabolismu a nevykazuje žádné přímé účinky na jaterní metabolismus jiných látek.
Boceprevir a telaprevir patří mezi orálně podávané inhibitory HCV proteázy. Příjem souběžně s jídlem je u obou léků nezbytný pro absorpci. Z důvodu krátkého biologického poločasu je potřeba užívat je třikrát denně. Obě látky jsou substrátem pro cytochrom CYP3A a membránový transportér P-glykoprotein (P-gp), jejichž funkce silně inhibují. U CYP3A způsobují inaktivaci, která trvá i po vysazení přípravku, a to do té doby, než se vytvoří nové molekuly CYP3A (přibližně 1 týden).
Na základě uvedených dat se vědecká pozornost ubírá hlavně směrem k interakcím bocepreviru/telapreviru a substrátů, inhibitorů nebo induktorů CYP3A/ P-gp. Obsáhlý souhrn publikovaný v Journal of Hepatology přináší detailní klinický pohled na interakce antiHCV přípravků a různých skupin substrátů CYP3A/ P-gp užívaných jako léčiva v kardiologii, psychiatrii, imunologii a dalších oborech.
(ksa)
Zdroj: Burger D. et al. Clinical management of drug–drug interactions in HCV therapy: Challenges and solutions Journal of Hepatology 2013 Apr; 58 (4): 792–800; doi: 10.1016/j.jhep.2012.10.027
